Kanada má některé nejstarší geologické struktury na světě. Velký podíl jejích skalních útvarů patří do prekambrijského období (před 4.6 miliardami až 543 miliony let), a země je bohatá na fosilní ložiska.
Jedním z nejdůležitějších fosilních lůžek na světě je světoznámý útvar Burgess Shale. Fosilní ložisko v Burgess Shale je považováno za jeden z nejvýznamějších paleontologických objevů dnešní doby. Výzkum ukázal, že když se usazeniny, z nichž se získávají zkameněliny, ukládaly, tato oblast ležela poblíž rovníku. Zároveň oblast Burgess Shale ležela pod úrovní severoamerického kontinentu.
Burgess Shale
Prvními objevy zkamenělin bylo množství vzorků bezobratlých nalezených paleontologem Charlesem Doolittlem Walcottem počátkem 20.století. Vlastně oblast Burgess Shale proslula svými zkamenělinami bezobratlých. Díky těmto vzorkům, některým starším než 500 milionů let, bylo identifikováno kolem 140 druhů, které žily v období kambria. Charakteristickým pro tyto zkameněliny je, že náleží do mnoha rozmanitých kmenů a působí dojmem, že se objevily naráz, bez předků v předešlé vrstvě. Evoluční zdroje doznávají, že vysvětlení pro objevení těchto zkamenělin je nemožné pojmy evoluční teorie.
Jiné hlavní fosilní pole v Kanadě leží v parku Miguasha. Tato oblast, bohatá na vzorky zkamenělin, se nachází na poloostrově Gaspé. Fosilie byly v regionu poprvé objeveny v polovině 19.století. Stáří místní skalní struktury sahá zpět nějakých 375 až 350 milionů let. Výzkum zjevuje, že před 370 miliony let bylo pobřeží Gaspé tropickým zálivem.
Zkameněliny v Miguasha vystavují širokou různorodost, od mikroorganismů po obratlovce a od bezobratlých po rostliny. Některé zkameněliny rostlin a ryb získané z Miguasha jsou nejranějšími exempláři svého druhu. Například rostlina známá jako Spermasposita se považuje za nejstarší kvetoucí rostlinu na Zemi. Se svými zcela zformovanými a bezvadnými strukturami tyto vzorky ukazují, že živé organismy byly složité již v době, kdy jak tvrdí evolucionisté, byl život údajně primitivní.
 |  |
Fosilní výzkumníci v Burgess Shale | Fosilní výzkumníci v provincii Alberta |
 |
HiodonStáří: 50 milionů let Hiodon je severoamerická ryba střední velikosti, která běžně obývá velká jezera a řeky. Tak jako jiní živí tvorové, tento druh ryby přežil miliony let beze změny ve své fyzické stavbě. Fakt, že 50 milionů let starý hiodon je totožný se svými živými potomky, nemůže být vysvětlen evolucionisty. |
 |
Větev SekvojeStáří: 50 milionů let Nyní známé jako největší stromy na Zemi, sekvoje žijí velmi dlouhou dobu. Většinou rostou v Severní Americe. Některé jsou 1000 let staré a 150 metrů (492 stop) vysoké. Fosilie ukazují, že sekvoje zůstaly shodné po miliony let; to jest, neprodělaly proces evoluce. Zkamenělina zde viděná, 50 milionů let stará sekvojová větev, je totožná s větvemi stromů rostoucích dnes. |
 |
HiodonStáří: 50 milionů let Na kanadských fosilních polích se vyskytuje množství zkamenělin ryby hiodon. Všechny tyto zkameněliny ukazují, že hiodon byl stejný po miliony let. Toto znamená miliony let trvající stabilitu—žádné změny ve fyzické stavbě—a je důležitým důkazem, že evoluce se nikdy nepřihodila. |
 |
Větvička Sekvoje s MuchnicíStáří: 50 milionů let Muchnice patří do čeledi Bibionidae a krmí se většinou pylem rostlin. Fosilní záznam ukazuje, že všechny druhy much vznikly v jedné době a žily miliony let bez jakékoli změny ve své fyzické stavbě. Toto prokazuje, že mouchy, stejně jako ostatní živí tvorové, se nevyvinuly. Evolucionisté přiznávají, že původ much nelze vysvětlit pojmy evoluční teorie. Zoolog Pierre-Paul Grassé na to poukazuje, když píše: "Nacházíme se v temnotách, pokud jde o původ hmyzu." (Evoluce živých organismů, New York Academic Press, 1977, str. 30) Fosilní záznam demonstruje, že mouchy a další hmyz vznikly jako výsledek Božího stvoření. |
 |
BahníkStáří: 350 milionů let Dnešní bahníci žijí převážně v Africe a Jižní Americe. Když hladina vody poklesne a řeka vyschne, tyto ryby přežijí tak, že se zahrabou do bahna. Nejstarší známá zkamenělina bahníka pochází z období devonu (před 417 až 354 miliony let). Také fosilie na obrázku pochází z této doby. Neexistuje rozdíl mezi dnešním bahníkem a tím, co žil před 350 miliony let. Tyto ryby se nezměnily za stovky milionů let a poskytují důkaz, že živí tvorové se nevyvinuli, byli stvořeni. |
 |
Větvička Sekvoje s Listem HabruStáří: 54 až 37 milionů let Rostliny mají tak vysoce komplikované struktury, že není možné, aby se objevily náhodou a vyvinuly se ze sebe navzájem, jak tvrdí evolucionisté. Fosilní záznam ukazuje, že různé třídy rostlin se objevily najednou, a že je nespojoval žádný evoluční proces. Fosilie sekvojových a habrových listů zde viděná dramatizuje, že evoluce není platná teorie. A mezi dnešními rostlinami a jejich ekvivalenty z doby před 54 až 37 miliony let není žádný rozdíl. |
 |
Větvička Sekvoje Se Semeníky Na VětviStáří: 54 až 37 milionů let Mezi sekvojovými stromy rostoucími dnes a těmi, které rostly před miliony let, neexistuje sebemenší rozdíl. To prokazuje, že rostliny, tak jako zvířata, neprošly procesem evoluce. |
 |
BřízaStáří: 54 až 37 milionů let Strom bříza patří do rodu břízovitých a roste v severních klimatech. Vyobrazená zkamenělina je ze stromu, který rostl před 54 až 37 miliony let. Tento list je totožný s listy ze současných stromů. To dokládá, že ani březové stromy, tak jako jiné živé organismy, se nevyvinuly. |
 |
Hlava LososaStáří: 1.8 milionů až 11000 let Zkameněliny lososa byly nalezeny na mnoha geologických úrovních a všechny jsou shodné s lososy žijícími dnes. Každá objevená zkamenělina popírá darwinisty a prokazuje, že losos, ostatně jako všechny živé organismy, se nikdy nezměnil. |
 |
List Ginka a Větvička SekvojeStáří: 54 až 37 milionů let Strom ginko je živá fosilie patřící do vlastní třídy Ginkgophyta. Nejstarší známé exempláře jsou staré 270 milionů let. Ukazovaný zkamenělý list ginka je starý asi 54 až 37 milionů let. Tyto stromy byly stejné po stovky milionů let—výzva pro evoluční teorii. |
 |
List GinkaStáří: 54 až 37 milionů let Fosilní objevy jasně prokazují nesprávnost tvrzení ohledně evoluce druhů rostlin. Mezi tyto objevy náleží i 54-37 milionů let starý fosilizovaný list ginka. Listy ginka, které rostlo před desítkami milionů let, jsou identické s těmi, co rostou dnes. |
 |
List JilmuStáří: 50 milionů let Jilmové stromy rostoucí v mírném klimatu jsou obvykle k vidění v Severní Americe, v Evropě a v Asii. 50 milionů let stará zkamenělina listů jilmu jasně vyvrací tvrzení o evoluci rostlin. |
 |
List Ginko BilobaStáří: 54 až 37 milionů let Neexistuje zkamenělina, která by mohla uznat platnými tvrzení ohledně evoluce rostlin. Naopak stovky tisíc fosilií tato tvrzení vyvracejí. Jednou z nich, zde na obrázku, je 54-37 milionů let stará zkamenělina listu ginka. Skutečnost, že ginka se nezměnila za miliony let ukazuje, že evoluce je velký podvod. |
 |
List OlšeStáří: 54 až 37 milionů let Mezi olšemi rostoucími dnes a těmi rostoucími před 54 a 37 miliony let neexistuje odlišnost. Olše, které žily tehdy mají stejné systémy jako tyto stromy dnes. Toto je důkazem, že evoluce se na Zemi nikdy neobjevila. |
 |
Habr a Listy JilmuStáří: 54 až 37 milionů let Fosilní záznam ukazuje, že všechny druhy rostlin přežily od počátku své existence bez sebemenší proměny. Pokud si živý organismus udrží stejné charakteristiky po miliony let, pak se evidentně nevyvíjel, ale byl stvořen. Jeden důkaz této skutečnosti je možné vidět na této 54-37 milionů let staré zkamenělině habrových a jilmových listů zde vyobrazené. |
 |
Listy a Šiška Metasekvoje ČínskéStáří: 52 až 43.6 milionů let Tato 52-43.6 milionů let stará šiška sekvoje je důkazem, že rostliny neprodělaly proces evoluce. Sekvoje, které rostly před miliony let jsou stejné, jako ty, co rostou dnes. To ukazuje, že živé druhy se nevyvíjely. |
 |
HumrStáří: 146 až 65 milionů let Zkameněliny shromážděné za nejméně 150 let prokázaly, že živé formy se nikdy nezměnily ani se nevyvinuly ze sebe navzájem. Tento fakt je zdůrazněn touto146- 65 milionů let starou zkamenělinou humra, nijak se nelišícího od svých protějšků žijících dnes. |
