Kapitola 13 Teorie Evoluce: Materialistická Povinnost

Informace, kterou jsem zvažovali v této knize nám ukázala, že evoluční teorie nemá vědecké základy a že naopak tvrzení evolucionistů odporují vědeckým poznatkům. Jinými slovy, síla, která udržuje evoluci naživu není věda. Teorie evoluce je udržována některými "vědci", ale za tím je v práci jiný vliv.

Tento jiný vliv, to je materialistická filosofie.

Materialistická filosofie je jednou z nejstarších vír na světě a osvojuje si existenci hmoty za základní princip. Podle tohoto hlediska hmota vždy existovala a vše, co existuje se skládá z hmoty. Toto samozřejmě činí víru ve Stvořitele nemožnou, protože kdyby hmota vždy existovala a kdyby všechno bylo tvořeno hmotou, pak by neexistoval žádný nadhmotný Stvořitel, aby to stvořil. Materialismus byl proto dlouho nepřátelský k náboženským vírám všeho druhu, jež mají víru v Boha.

Darwinismus a Materialismus
Trockij	Darwin	Marx
Jediným důvodem, proč je Darwinova teorie pořád obhajována navzdory svému zjevnému vyvrácení vědou, je blízké spojení mezi teorií a materialismem. Darwin aplikoval materialistickou filosofii na přírodní vědy a obhájci filosofie, především marxisté, pokračují v obhajobě darwinismu ať se děje cokoli. Jeden z nejpřednějších dnešních šampionů evoluční teorie, biolog Douglas Futuyma, napsal: "Spolu s Marxovou materialistickou teorií historie… Darwinova teorie evoluce byla hlavním prknem v základech mechanismu a materialismu." Toto je velice jasné uznání, proč je teorie evoluce tak důležitá pro své obhájce.1 Jiný slavný evolucionista, paleontolog Stephen J. Gould pravil: "Darwin aplikoval konsistentní filosofii materialismu na svůj výklad přírody".2 Lev Trockij, jeden z duchovních otců Ruské komunistické revoluce spolu s Leninem, komentoval: "Objev Darwinův byl největším triumfem dialektiky v celém poli organické hmoty."3 Avšak věda ukázala, že darwinismus nebyl vítězstvím pro materialismus, leč naopak znamením svržení filosofie.
1- Douglas Futuyma, Evoluční biologie, 2. edice, Sunderland, MA: Sinauer, 1986, str. 3 2- Alan Woods a Ted Grant, "Marxismus a darwinismus", Rozum se bouří: Marxismus a moderní věda, London, 1993 3- Alan Woods a Ted Grant. "Marxismus a darwinismus", London, 1993

Tudíž je zde otázka, zda je materialistické hledisko správné. Jednou metodou ověření, zda je filosofie pravdivá či falešná je prozkoumat její tvrzení o vědě užitím vědeckých metod. Kupříkladu filosof v 10.století by mohl tvrdit, že na povrchu Měsíce byl božský strom a že všechny živé věci doopravdy vyrostly na větvích tohoto obrovského stromu jako ovoce a spadly na Zem. Někteří lidé by mohli shledat tuto filosofii přitažlivou a uvěřit v ni. Ale ve 20.století, v době, kdy se člověk prošel po Měsíci, už není možné se vážně držet takové víry. Jestli takový strom existuje či nikoli bylo určeno vědeckými metodami, to jest pozorováním a pokusem.

Proto můžeme prozkoumat prostředky vědeckých metod materialistické tvrzení: že hmota existovala věčně a že se ta hmota mohla organizovat sama bez zásahu nadhmotného Stvořitele a způsobit počátek života. Když to učiníme, uvidíme, že materialismus se již zhroutil, protože představa, že hmota existovala vždy byla svržena teorií Velkého třesku, která ukazuje, že vesmír byl vytvořen z nicoty. Tvrzení, že hmota se sama organizuje a vytváří život je tvrzení, které nazýváme "teorií evoluce" –kterou se zabývá tato kniha -a která byla ukázána jako zhroucená.

Avšak je-li někdo odhodlán věřit v materialismus a staví svoji oddanost filosofii materialismu před všechno ostatní, pak bude jednat odlišně. Bude-li materialista na prvním místě a teprve pak vědec, neopustí materialismus, když vidí, že evoluce je vyvrácena vědou. Naopak se pokusí udržet a bránit materialismus snahou podporovat evoluci za každou cenu. Toto je přesně tíseň, v níž se evolucionisté obhajující evoluční teorii dnes nacházejí.

Dosti zajímavě se čas od času k tomuto faktu přiznávají. Proslulý genetik a otevřený evolucionista, Richard C. Lewontin, z Harvardské univerzity, se svěřuje, že je "především materialista a potom vědec" těmito slovy:

Pojem "a priori" kterého zde Lewontin užívá je dost důležitý. Tento filosofický pojem ukazuje na dřívější předpoklad nezaložený na experimentálním vědění. Myšlenka je "a priori" když ji považujete za správnou a akceptujete ji, dokonce i když neexistuje dostupná informace k jejímu potvrzení. Jak evolucionista Lewontin upřímně prohlašuje, materialismus je "a priori" závazkem pro evolucionisty, kteří se pak snaží přizpůsobit vědu této předpojatosti. Jelikož materialismus definitivně vyžaduje popírání existence Stvořitele, přijímají jedinou alternativu, která je po ruce, což je teorie evoluce. Takovým vědcům nezáleží na tom, že evoluční teorie je popírána vědeckými fakty, neboť ji přijali "a priori" jako pravdu.

Toto předpojaté jednání vede evolucionisty k víře, že "nevědomá hmota se sama složila", což neodporuje jen vědě, ale také rozumu. Profesor chemie z newyorské univerzity a odborník na DNA Robert Shapiro, jak jsme dříve citovali, vysvětluje tuto víru evolucionistů a materialistické dogma u jejího základu takto:

Evoluční propaganda, o kterou neustále zakopáváme v západních médiích a proslulých a "vážených" vědeckých časopisech je výsledkem této ideologické nezbytnosti. Jelikož se evoluce považuje za nepostradatelnou, byla kruhy, co nastolují standard vědy, proměněna v posvátnou krávu.

Někteří vědci samotní se ocitají v pozici, kdy jsou nuceni obhajovat tuto za vlasy přitaženou teorii, nebo se přinejmenším vyvarovat vyslovení jediného slova proti ní, aby si udrželi svoji reputaci. Akademikové v západních zemích potřebují mít uveřejňované články v určitých vědeckých žurnálech, aby dosáhli a udrželi si profesuru. Všechny žurnály zabývající se biologií jsou pod kontrolou evolucionistů a ti nedovolí, aby se v nich objevil nějaký protievoluční článek. Biologové proto musí provádět svůj výzkum pod vládou této teorie. Oni také jsou součástí ustanoveného řádu, který považuje evoluci za ideologickou nutnost, proto slepě obhajují "nemožné nahodilosti" kterými jsme se zabývali v této knize.

Zpovědi Materialistů

Německý biolog Hoimar von Ditfurth, prominentní evolucionista, je dobrým příkladem tohoto bigotního materialistického chápání. Potom co Ditfurth cituje příklad extrémně složitého složení života, toto praví ohledně otázky, zda se mohl objevit náhodou či ne:

Neexistuje pochyb o tom, že akceptovat takovou možnost je vlastně odmítnout zásadní principy logiky a selského rozumu. Dokonce i jedno správně napsané písmeno na stránce činí jasným, že bylo napsáno osobou. Když jeden vidí knihu světových dějin, je mu určitě jasné, že tuto knihu napsal spisovatel. Žádná rozumná osoba nebude souhlasit, že písmena v této ohromné knize se spojila "náhodou".

Avšak je velice zajímavé vidět, že "evoluční vědec" profesor Ali Demirsoy akceptuje tento druh iracionálních návrhů:

Demirsoy píše, že preferuje nemožné, aby "nemusel akceptovat nadpřirozené síly"-jinak řečeno, existenci Stvořitele. Je jasné, že tento přístup nemá nic společného s vědou. Nikoli překvapivě, když Demirsoy cituje jiný případ-původ mitochondrie v buňce-otevřeně akceptuje nahodilost jako vysvětlení, dokonce ač je to "dosti v rozporu s vědeckým myšlením".

Z těchto prohlášení lze vyvodit závěr, že evoluce není teorie, k níž se dospělo vědeckým zkoumáním. Naopak, forma a podstata této teorie byly diktovány požadavky materialistické filosofie. Pak se změnila ve víru nebo dogma navzdory konkrétním vědeckým zjištěním. Opět můžeme z evoluční literatury jasně vidět, že všechno toto úsilí má "účel"-a ten účel předchází jakákoli víra, že živé věci nebyly stvořeny za každou cenu.

Evolucionisté definují tento účel jako "vědecký". Jenže to, na co odkazují, není věda, nýbrž materialistická filosofie. Materialismus absolutně odmítá existenci čehokoli "mimo" hmotu (nebo čehokoli nadpřirozeného). Věda sama není povinována akceptovat toto dogma. Věda znamená zkoumat přírodu a odvozovat závěry z vlastních zjištění. Pokud tato zjištění vedou k závěru, že příroda je stvořená, věda to musí přijmout. Toto je povinnost pravého vědce; nikoli obhajovat nemožné scénáře lnutím k zastaralému dogmatu materialismu z 19.století.

Vědecká Smrt Materialismu

Tvořící filosofickou podezdívku evoluční teorie, materialismus 19.století navrhoval, že vesmír existuje odedávna, že nebyl stvořen, a že organický svět lze vysvětlit v pojmech interakcí hmoty. Objevy vědy 20.století však naprosto vyvrátily tyto hypotézy. Předpoklad, že vesmír existoval odedávna byl odhozen objevem, že vesmír vznikl velkou explozí (takzvaným "velkým třeskem") který se odehrál před skoro 15 miliardami let. Velký třesk ukazuje, že všechny fyzické substance ve vesmíru vznikly z ničeho: jinými slovy byly stvořeny. Jeden z nejpřednějších obhájců materialismu, ateistický filosof Anthony Flew připouští: Jak každý ví, zpověď je dobrá pro duši. Proto začnu zpovědí, že stratonský ateista musí být zahanben současnou kosmologickou shodou (velkým třeskem). Protože to vypadá, že kosmologové poskytují vědecký důkaz ... že vesmír má počátek.1 Velký třesk taky ukazuje, že v každém stádiu byl vesmír tvarován kontrolovaným stvořením. To je objasněno řádem, který následoval po velkém třesku, a který je příliš dokonalý, než aby mohl být zformován nekontrolovanou explozí. Slavný lékař Paul Davies vysvětluje tuto situaci: Je těžké odolat dojmu, že současná struktura vesmíru, zjevně tak citlivá na drobné změny v číslech, byla spíše pečlivě promyšlena... Zdánlivě zázračné spolupůsobení numerických hodnot, které příroda připsala svým fundamentálním konstantám musí zůstat nejpřesvědčivějším důkazem pro prvek kosmického návrhu.2 Stejnou skutečnost poznamenává americký profesor astronomie, George Greenstein, řka: Jak si prohlížíme veškerý důkaz, neustále vyvstává myšlenka, že nějaká nadpřirozená agentura –nebo spíše Agentura- musela být zapojena.3 Tak se materialistická hypotéza, že život lze vysvětlit čistě v pojmech interakcí hmoty také hroutí čelící vědeckým objevům. Konkrétně původ genetické informace, která určuje všecky živé bytosti, nelze žádným způsobem vysvětlit žádným čistě materiálním agentem. Jeden z hlavních obhájců teorie evoluce, George C. Williams, uznává tento fakt v článku napsaném v roce 1995: Evoluční biologové si neuvědomili, že pracují se dvěmi více či méně neslučitelnými doménami: informace a hmota... gen je balíček informace, nikoli objekt... Tyto nouzové popisovače činí hmotu a informaci dvěma oddělenými doménami existence, které je nutno probrat odděleně, v jejich vlastních termínech.4 Tato situace je zjevná pro existenci supramateriální moudrosti, která činí genetickou informaci existující. Je nemožné, aby hmota vyprodukovala informaci uvnitř sebe. Ředitel Německého federálního institutu fyziky a technologie, profesor Werner Gitt, poznamenává: Veškerá zkušenost značí, že myslící bytost dobrovolně uplatňující svou svobodnou vůli, poznání a tvořivost je vyžadována. Není znám přírodní zákon, není znám proces a není známa sekvence událostí, která by mohla způsobit, aby se informace sama od sebe vytvořila ve hmotě.5 Všechna tato vědecká fakta ilustrují, že Bůh, Jenž má nekonečnou moc a vědění, tvoří vesmír a všechny živé bytosti. Pokud jde o materialismus, Arthur Koestler, jeden z nejrenomovanějších filosofů našeho století říká: "Již nemůže nadále tvrdit, že je vědeckou filosofií"6

---------------------------- 1- Henry Margenau, Roy A. Vargesse, Kosmos, Bios, Teos, La Salle IL: Open Court Publishing, 1992, str. 241 2- Paul Davies, Bůh a nová fyzika, New York: Simon & Schuster, 1983, str. 189 3- Hugh Ross, Stvořitel a kosmos, Colorado Springs, CO: Nav-Press, 1993, str. 114-15 4- George C. Williams, Třetí kultura: Za vědeckou revolucí, New York, Simon & Schuster, 1995, str. 42-43 5- Werner Gitt, Na počátku byla informace, CLV, Bielefeld, Německo, str. 107, 141 6- Arthur Koestler, Janus: Shrnutí, New York, Vintage Books, 1978, str. 250