Vědci Potvrzují Boží Znamení

Vše, o čem jsme doposud hovořili, dokazuje, že vlastnosti vesmíru objevené vědou ukazují na existenci Boha.

Věda nás přivádí k závěru, že vesmír má Stvořitele a že tento Stvořitel má dokonalou moc, moudrost a vědění. Náboženství nám ukazuje cestu k poznání Boha. Proto můžeme říci, že věda je prostředkem, který používáme k tomu, abychom lépe viděli a zkoumali skutečnosti, kterými se zabývá náboženství.

Dnes však někteří vědci, kteří vystupují ve jménu vědy, zaujímají zcela jiný postoj. Podle nich vědecké objevy nenaznačují stvoření Bohem. Představují naopak ateistické chápání vědy, když říkají, že není možné se dostat k Bohu pomocí vědeckých informací. Tvrdí, že věda a náboženství jsou dva protichůdné světy.

Ještě před několika stoletími nebyla věda chápána v rozporu s náboženstvím, ale byla přijata jako metoda dokazující existenci Boha. Tak zvané ateistické chápání vědy začalo vzkvétat až tehdy, co se světem vědy prohnaly v 18. a 19. století materialistické a pozitivistické filozofie.

Zejména poté, co Charles Darwin v roce 1859 vyslovil evoluční teorii, kruhy zastávající materialistický pohled na svět začaly tuto teorii, kterou považovaly za alternativu k náboženství, ideologicky obhajovat. Podle evoluční teorie nevznikl vesmír díky nějakému stvořiteli, ale náhodně. Následkem toho se začalo tvrdit, že náboženství je v rozporu s vědou. Britští vědci Michael Baigent, Richard Leigh a Henry

Lincoln o tom napsali:

„Pro Isaaca Newtona sto padesát let před Darwinem nebyla věda oddělená od náboženství, ba naopak byla jedním z aspektů náboženství a zcela mu sloužila… Věda v Darwinově době se však úplně oddělila od kontextu, ve kterém dříve existovala, a etablovala se jako absolutní soupeř, jako alternativní zdroj vědění. Následkem toho přestalo být náboženství a věda ve vzájemném souladu, spíše stanuly jedno proti druhému a lidstvo bylo čím dále tím více nuceno si mezi nimi vybrat.“25

Zmínili jsme se již o tom, že tak zvaný rozkol mezi vědou a náboženstvím byl zcela ideologický. Někteří vědci, kteří upřímně věřili v materialismus, kladli sami sobě za podmínku dokázat, že vesmír nemá žádného stvořitele a vymýšleli na toto téma různé teorie. Evoluční teorie byla tou nejslavnější a nejdůležitější z nich. V astronomii se také rozvíjely různé teorie jako například „teorie rovnovážného stavu“ nebo „teorie chaosu“. Všechny tyto teorie, které popíraly stvoření, byly vyvrácené samotnou vědou, jak jsme ukázali v předešlých kapitolách.

Vědci, kteří se dnes ještě drží těchto teorií a stále popírají cokoli, co je náboženské, jsou dogmatičtí a slepě fanatičtí lidé, kteří sami sobě dali podmínku neuvěřit v Boha. Slavný anglický zoolog a evolucionista D. M. S. Watson se k tomuto dogmatismu přiznává, když vysvětluje, proč on a jeho kolegové přijímají evoluční teorii:

„Kdyby tomu tak bylo, vznikne paralela samotné evoluční teorie, univerzálně přijímané teorie, ne proto, že může být dokázána logicky koherentními důkazy, že je pravdivá, ale protože jediná alternativa, zvláštní stvoření, je zcela neuvěřitelná.“26

„Zvláštním stvořením“ Watson myslí Boží stvoření. Jak tento vědec přiznává, považuje ho za „nepřijatelné“. Ale proč? Protože to říká věda? Ve skutečnosti ne. Naopak věda dokazuje, že stvoření je pravda. Jediný důvod, proč Watson považuje tento fakt za nepřijatelný, je ten, že sám sobě stanovil podmínku popřít existenci Boha. Všichni ostatní evolucionisté zaujímají ten samý postoj.

Evolucionisté se nespoléhají na vědu, ale na materialistickou filozofii, a překrucují vědu tak, aby souhlasila s touto filozofií. Genetik a neskrývaný evolucionista z Harvard University, Richard Lewontin, se k této pravdě přiznává:

„Není to tak, že by nás vědecké metody či instituce nějak nutily přijmout materialistické vysvětlení světa jevů, ale naopak jsme my nuceni naším apriorním lpěním na materiálních příčinách vytvořit systém zkoumání a soubor konceptů, jejichž výsledkem budou materiální vysvětlení, a nezáleží na tom, jestli budou proti veškerému očekávání, ani na tom, jestli budou nepochopitelná pro nezasvěcené. Navíc materialismus je absolutní, takže nemůžeme pustit Božskou nohu do dveří.“27

Na druhé straně dnes, stejně jako v historii, jsou v protikladu k této dogmatické materialistické skupině vědci, kteří potvrzují existenci Boha a považují vědu za cestu k Jeho poznání. Některé trendy rozvíjející se v USA jako například „kreacionismus“ nebo „inteligentní plán“ pomocí vědeckých důkazů dokazují, že vše živé bylo stvořeno Bohem.

To nám ukazuje, že věda a náboženství nejsou protichůdné zdroje informací, ba naopak, že věda je prostředkem, který dokazuje absolutní pravdy dané náboženstvím. Střet mezi náboženstvím a vědou může být reálný jen ve spojitosti s některými náboženstvími, která v sobě vedle božských zdrojů zahrnují i prvky pověrčivosti. To se však zcela jistě netýká islámu, který se zakládá pouze na čistém zjevení Boha. Navíc islám vědecké bádání obzvlášť podporuje a tvrdí, že zkoumání vesmíru je způsob, jak poznat Boží stvoření. Následující verš Koránu hovoří právě o tomto tématu:

Z výše citovaných veršů je patrné, že Korán vždy nabádal lidi, aby přemýšleli, uvažovali a zkoumali vše ve světě, ve kterém žijí. Neboť věda podporuje náboženství, chrání člověka před nevědomostí a vede ho k hlubšímu přemýšlení. Otevírá člověku dveře myšlení a pomáhá mu uchopit Boží znamení, která jsou ve vesmíru zcela zřejmá. Přední německý fyzik Max Planck řekl:

„Kdokoli, kdo se vážně zabýval vědeckou prací jakéhokoli druhu, si uvědomuje, že nad vstupem k bráně vědění jsou napsána slova: Musíte mít víru. Bez této kvality se vědec neobejde.“28

Německý fyzik Max Planck	Sir Isaac Newton

Ze všech otázek, kterými jsme se doposud zabývali, jasně vyplývá, že existence vesmíru a všeho živého nemůže být vysvětlena shodou náhod. Mnozí vědci, kteří ve světě vědy zanechali svou stopu, tento významný fakt potvrdili a stále potvrzují. Čím více se lidé o vesmíru dovídají, tím více obdivují tento bezchybný řád. Každý nově objevený detail nesporně stvoření potvrzuje.

Valná většina moderních fyziků na prahu 21. století fakt stvoření přijímá. David Darling, astronom a spisovatel, říká:

Kromě toho je známo, že téměř všichni zakladatelé různých vědeckých disciplín věřili v Boha a Jeho božské knihy. Nejvýznamnější fyzikové v dějinách: Newton, Faraday, Kelvin a Maxwell jsou jen několika příklady z nich.

V době, kdy žil významný fyzik Isaac Newton, se vědci domnívali, že pohyby nebeských těles a planet by mohly být vysvětleny jinými zákony. Newton však věřil, že Stvořitel Země a vesmíru je tentýž, a proto musí být vysvětleny stejnými zákony. Napsal:

Je zřejmé, že tisíce vědců, kteří prováděli výzkum v oblasti fyziky, matematiky a astronomie již od středověku, se shodují v názoru, že vesmír byl stvořen jediným Stvořitelem, a vždy se soustřeďují na ten samý bod. Zakladatel fyzikální astronomie, Jan Kepler, vyznal svou silnou víru v Boha v jedné ze svých knih, ve které napsal:

Jeden z profesorů fyziky na Oxfordské univerzitě, Robert Matthews, uvádí tu samou skutečnost ve své knize publikované v roce 1992, kde vysvětluje, že molekuly DNA byly stvořeny Bohem:

Někteří další známí vědci, kteří připouštějí, že vesmír byl stvořen:

◉ Robert Boyle (otec moderní chemie)

◉ Iona William Petty (známý svými studiemi o statistice a moderní ekonomii)

◉ Michael Faraday (jeden z nejvýznamnějších fyziků všech dob)

◉ Gregory Mendel (otec genetiky, svými objevy v oboru genetiky zneplatnil darwinismus)

◉ Louis Pasteur (nejvýznamnější jméno v bakteriologii, vyhlásil válku darwinismu)

◉ John Dalton (otec atomové teorie)

◉ Blaise Pascal (jeden z nejvýznamnějších matematiků)

◉ John Ray (nejvýznamnější jméno britského přírodopisu)

◉ Nicolaus Steno (slavný statigraf, který zkoumal zemské vrstvy)

◉ Carolus Linnaeus (otec biologické klasifikace)

◉ Georges Cuvier (zakladatel komparativní anatomie)

◉ Matthew Maury (zakladatel oceánografie)

◉ Thomas Anderson (jeden z průkopníků v oboru organické chemie)