Je nemožné Koránu rozumět, pokud k němu jedinec přistupuje s postranními motivy a předsudky. Toto je Boží zákon. Bez ohledu jak chytrá nebo kulturní osoba může být, pokud pohlíží na Korán s neupřímným a skrytým záměrem, nebude schopna mu rozumět nebo ho vyložit správně a dojde k mnoha falešným závěrům. To je proč, podle Koránu, se mezi někým s předpojatým a vypočítavým přístupem a Koránem vytvoří "clona". Tento fakt je uveden v koranických verších:
…a na srdce jejich clony klademe, takže jej nechápou, a hluchotu do jejich uší: A když se v Koránu zmiňuješ o Pána svého jedinosti, zády se obracejí s nechutí. My dobře víme, jakým způsobem naslouchají, když k tobě uši natahují a když tajně rozmlouvají a když nespravedliví říkají: „Vy následujete jen člověka očarovaného!“ (Súra al-Isra': 45-46)
Korán je pozvánkou na přímou cestu pro celé lidstvo, ale Bůh přímo oslovuje ty, kdož v Něj věří. Proto byl Korán zjeven jako kniha, jíž pouze věřící rozumí správně. Nejdůležitějšími vlastnostmi věřících, jež jim dovolují rozumět Koránu, jsou jejich dobré svědomí a upřímnost. Je to pouze přirozeností těch, kdo jsou vzdáleni náboženství a jejichž duchovní stav a charakter jsou daleko od těch věřícího, mylně chápat Korán.
Korán je napsán velice jasným, prostým a srozumitelným jazykem, ale, jak jsme již uvedli, je to kniha, která je jasná pouze pro ty věřící s čistým svědomím. Pokud někdo, komu nebyl dosud představen islám, jinými slovy je stále nevěřící, přistupuje ke Koránu upřímně, opravdově a bez předsudků, což jsou rysy věřícího, bude schopen si uvědomit užitím svého svědomí, že jde o slovo Boží. Každý s dobrým svědomím akceptuje, že Korán, ať pro vznešenost své stylu, svou dokonalost a jasnost nebo pro nadřazenost svého vědeckého obsahu a moudrost, nepředstavuje slova člověka, ale namísto toho jde o posvátnou knihu. Pokud taková svědomitá osoba vyjadřuje víru a snaží se pochopit Korán, jeho moudrost se pro něj stane zjevnou. Boží posel, Prorok Muhammad (pokoj a Boží požehnání s ním, na to také odkazoval v hadíth:
Otec Abdur Rahmana bin Abi Bakra vypravoval že Prorok (pokoj a Boží požehnání s ním) pravil: "Chce-li Bůh pro člověka dobro, umožní mu chápat náboženství a ovšemže vědění se získává učením." (Buchari 1/67)
Korán povede každého s pokorným srdcem ke spáse, mezitím svede z cesty každého, kdo opatruje nízké motivy a je nepřátelský. Nikdo, kdo používá chybnou informaci, interpretace, lži a předsudky převzaté od ostatních, spolu s vlastními principy, světovým názorem a životní filosofií, jako standardy, nemůže Korán ani chápat ani z něj benefitovat. Vlastně platí pravý opak; Korán jednoduše zvýší odchýlení a zmatek takové osoby. Jelikož je neschopen rozumět Koránu, pozvedne své bláhové a nelogické námitky a převrácené nesmyslné výklady. Jak stanoveno ve verši, “A sesíláme v Koránu to, co lékem je i milosrdenstvím pro věřící, však nespravedlivým to jen ztrátu zvětšuje.” (Súra Al Isra': 82) bude vzdálen od Koránu a víry.
Srovnáme směšné komentáře těchto nerozumných lidí k některým koranickým veršům s jejich správnými významy a výklady v dalších kapitolách.
Koranická přikázání byla vysvětlena jasným a jednoduchým způsobem, takže věřící se jimi mohou snadno řídit. Těmto se říká "zřetelné" (muhkam) verše. Tyto verše, podle Koránu, jsou "Jádrem Knihy" a tak tvoří její základ. Existuje jiný druh koranických veršů, na které se odkazuje jako na "spletité" (mutašabih) verše. Tyto typy veršů obsahují různá srovnání a podobenství. Lidé bez koranického vědění, ale nízce motivovaní, mohou vykládat “spletité verše” mnoha převrácenými a zarážejícími způsoby. Toto je v Koránu vysvětleno následovně:
On je ten, jenž seslal ti Písmo, v němž některé verše jsou pevně stanovené, a ty jsou podstatou Písma, zatímco jiné jsou víceznačné. Ti, v jejichž srdcích je odchýlení, následují to, co je v něm víceznačné, usilujíce tak o rozkol a snažíce se o svévolný výklad toho; však nezná výklad toho nikdo kromě Boha. Ti však, kdož pevní jsou ve vědění, hovoří: „My v ně jsme uvěřili; vše, co obsahuje, od Pána našeho je!“ A přípominají si to jedině ti, kdož rozmyslem jsou obdařeni. (Súra Al 'Imran: 7)
Výhradně Bůh zná význam “spletitých veršů”. Žádný výklad mimo tyto významy neodráží pravdu o těchto verších. V průběhu historie existovali odpadlíci, sekty a hnutí, která vykládala "spletité" koranické verše, aby sloužila jejich vlastním převráceným cílům a očekáváním. V tomto verši je uvedeno, že toto je vzbouření a že pouze lidé s odchýlenými srdci a konkrétněji ti, kteří se odklonili od přímé stezky, se uchýlí k takovým metodám.
Fakt, že pouze Bůh zná pravý význam těchto spletitých veršů, je ve verši také objasněn. Bůh může zjevit informaci nezbytnou pro výklad těchto veršů komukoli si bude přát. Avšak věřící akceptují všechno z těchto spletitých veršů, o nichž jim nebylo zjeveno vědění. Nikdy se neskloní k tomu, aby dělali překroucené výklady, jako ti, kteří si přejí vidět konflikt a jejichž srdce jsou pokřivená.
Korán je zázračná Kniha, jež obsahuje všechnu zásadní informaci, kterou lidstvo potřebuje. Je tomu tak kvůli Božské moudrosti v ní přítomné. Omezený počet veršů obsahuje neomezené vědomosti, které byly umístěny se svrchovanou moudrostí. Tyto verše obsahují významy, které mohou být zjevné, skryté, propletené nebo překrývající se. Také produkují nespočet dalších významů ve spojení s dalšími verši. Jsou chvíle, kdy vysvětlení jediného verše může zabrat celou knihu. Proto, za účelem být schopen interpretovat Korán správně a vzít v úvahu celý jeho obsah, musí být jeden schopen pochopit ho v jeho celku a musí být také znalý všech požadovaných technik vykládání.
Jedna významná technika sestává z analyzování verše podle jeho obsahu v Koránu. Význam koranického verše lze často vysvětlit podle tématu, které ho obklopuje. Cesta, jíž verš začíná a ty verše, které následují, pomáhají vyjasnit jeho význam. Na toto téma se v islámské literatuře odkazuje jako na "Sibaq u Sijaq" verše "celý smysl slova". Toto je důvod, proč mnoho veršů lze vyložit špatně, jsou-li vyňaty a přeloženy pouze ve smyslu slov, jež obsahují, bez ohledu na jejich celkovou souvislost.
Takové dezinterpretace koranických veršů během historie, ať z nevědomosti nebo převráceného záměru, vyústily ve špatné chápání Koránu a jisté skupiny s nízkými motivy ho dokonce pomlouvaly.
Jinou důležitou metodou je vykládat slova, která tvoří verše vzetím v úvahu jejich souvislosti v konkrétním verši. Mnoho ze slovníku Koránu má speciálně zamýšlené významy. Význam koranického slova se často odvozuje ze způsobu, jak je užit v jiné části Koránu. Znovu, slovo může mít více než jeden význam. Tak je nutno význam takového slova odvodit ze způsobu, jak je užíváno v rozmanitých sekcích Koránu. Prostě si slovo vyhledat ve slovníku a aplikovat první význam, na který narazíme, to může vyústit v extrémně nepřesný výklad; a někdy význam, který může být dokonce opakem pravého významu. Z toho lze vidět, že Korán se sám vysvětluje. Vysvětlení jednoho verše může být skryto ve významu jiného verše nebo veršů.
Jiným významým pravidlem v interpretaci Koránu je zcela pochopit jeho podstatu. Aby to udělal, musí ho člověk vidět jako celek. Navíc by to mělo být vysvětleno ve světle mnoha veršů, které odrážejí nekonečné milosrdenství, soucit a spravedlnost Boha.
Jelikož je Korán Boží knihou je jedinečný ne jako jiné knihy a neměl by s nimi být nikdy srovnáván. Korán má unikátní styl. Člověk musí pochopit celkový styl spolu s esencí podstaty, aby učinil spravedlnosti zadost ve vysvětlování zejména při čtení “spletitých veršů”. Je důležité zaujmout širší perspektivu a pokrýt silně duchovní aspekty Koránu, aby byl schopen náležitě porozumět rozmanitým faktům zjeveným Bohem.
Bůh stanovuje, že poslal Korán jako knihu psanou v arabštině. Evidentně jsou překlady do jiných jazyků dostatečné pouze pokud člověk potřebuje rozumět nejzákladněším konceptům, jako poznání o Bohu, hlavní principy víry a jiné zásadní aplikace a rovněž získání vedení a uvažování o něm. Nicméně žádný z těchto překladů nemůže nijak sedět originálnímu jazyku Koránu. Dokonce i v přímém překladu slovo od slova spousta slovníčku a významu unikne, jelikož je dost nemožné gramaticky adaptovat mnohá arabská slova v jejich správné větné podobě do jiného jazyka. Proto takzvané “překlady Koránu” nepodávají více než celkový dojem o jeho obsahu a nikdy ve skutečnosti neodrážejí přesné významy veršů.
Proto dokud není Korán studován v jeho původním jazyce, arabštině, schopnost jednotlivce chápat jeho spletitosti bude vážně omezena. Snaha vysvětlovat koranické verše z překladů do jiných jazyků nemusí být vždycky přesná, a vlastně může dokonce porušit jeho významy a záměry. Spoléhání na jediné nebo ekvivalentní významy slov užitých v překladech bez znalosti jejich původních a mnoha dalších významů v arabštině, může vyústit v neporozumění celému verši. Ba co hůř, význam cele lichý k původním významům může být výsledkem.
Jak jsme uvedli výše, je technicky nemožné přeložit Korán do jiného jazyka slovo od slova. Nicméně vysvětlení a výklady koranických veršů mohou ovšemže být dělány v jiných jazycích a doopravdy je možno z nich pochopit Korán a poznat z nich jeho verše.
Arabština patří mezi nejhlouběji zakořeněné a nejbohatší jazyky na světě. Je silně výrazová a má rozsáhlý slovník. Avšak tvrdit, že kvůli jazyku, v němž je napsán, byl Korán poslán Arabům a že oni jsou proto vyvolení lidé, by bylo předpokladem neladícím s ideály Koránu. Je dobře známým faktem, že Korán zdůrazňuje, že jediným kritériem tvořícím nadřazenost je obava z Boha (taqwa) a osobní blízkost k Bohu a že žádné kritérium jiné než toto se neaplikuje. Navíc je stanoveno v súře Sád verš 87 že Korán je "připomenutím pro všechny lidi." Lidé, jejichž cílem je ovlivnit nevědomé a pokusit se zničit islám tvrdí takové věci jako že islám je náboženstvím pro Araby. Číst Korán samo o sobě stačí k uvědomění si jak neopodstatněné a svévolné tyto myšlenky jsou.
Je uvedeno ve verších Koránu, že člověk musí mít moudrost, porozumění a pochopení poskytnuté Bohem, aby objevil jeho správné významy. Boží Posel, Prorok Muhammad (pokoj a Boží požehnání s ním), také toto uvádí ve své hadith:
Abdullah bin Umar vypravoval že Boží Posel (pokoj a Boží požehnání s ním) pravil, "Nepřejte si být jako někdo jiný vyjma ve dvou případech: Případ člověka, jemuž dal Bůh bohatsví a on ho utrácí na přímé stezce; a ten člověk, jemuž dal Bůh náboženskou moudrost (tj. Korán a Sunnu) a on soudí podle toho a učí ostatní." (Buchari 9/419 a 6/543)
Hlavní věcí nezbytnou pro výklad Koránu jsou naprosté potvrzení Koránu, znalost různých metod výkladu a rozsáhlá znalost arabštiny. Nicméně i pokud člověk vlastní toto všechno stále z toho nebude benefitovat dokud mu Bůh nevěnuje dar porozumění. Proto nestačí pouze vlastnit nezbytné technické vědomosti pro správný výklad Koránu. Historie je plná příkladů lidí, kteří se svými předpokládanými technickými schopnostmi upadli v omyl, když vysvětlovali Korán s pokřiveným přístupem. Zakladatelé mnoha odchýlených náboženských hnutí a sekt vypadají zběhlí na svém poli, ale ve skutečnosti jsou zbaveni znalostí a pochopení věnovaného Bohem. Tito lidé vzdálili sebe a svoje nevědomé a bezmyšlenkovité přívržence od pravé praxe islámu.
Navíc modloslužebníci (mušrikun) z Mekky během doby Proroka Muhammada (pokoj a Boží požehnání s ním), kteří četli, ale nerozuměli a proto odmítli Korán, jsou jasnými příklady toho, že prostě umět arabsky není dost pro pochopení Koránu.
Prvním pravidlem v obdržení porozumění od Boha je bát se Ho a být upřímný. Nebylo by možné obdržet takové pochopení zatímco si dopřává jedině radostí tohoto světa. Je-li přístup člověka ke Koránu tvořen v duchu rozhodování se smyslem a perspektivou, která bude urážet Boha, tak toto na oplátku povede k chybnému porozumění a výkladu. Někdo, kdo uspokojuje svoje vlastní tužby nebude ve správném stavu mysli, aby dobyl ducha Koránu a prozkoumal jeho nejjemnější body, tajemství a hloubky. Někdo, kdo sleduje vlastní tužby, bude postrádat schopnost zdůvodňovat a proto bude schopen interpretovat verše pouze z velmi povrchního hlediska. Navíc selže ve spatření Božích zázraků Koránu.
Mimoto osoba, jež sleduje své nízké já, bude mít tendenci vykládat Korán tak, aby se mu to hodilo, tak pro něj nebude možné najít pravé významy veršů, jak je Bůh zamýšlel. Je uvedeno v Koránu, jak sebou pohlcená osoba není schopná pravého porozumění:
Myslíš, že tomu, kdo si vzal jako své božstvo vášeň svou, jsi dozorcem, anebo domníváš se, že většina z nich naslouchá či uvažuje rozumně? Vždyť oni jsou jen jak dobytčata ba ještě dále zbloudili z cesty správné! (Súra al-Furqan: 43-44)
Lidé jako tito shledávají dost obtížným uvažovat o Koránu. Mohou být dokonce neschopní pochopit předměty, které jiní považují za dokonale prosté. Nemohou ustavit nezbytná spojení mezi verši nebo mezi verši a událostmi. Následkem toho budou prohlašovat, že tyto verše, kterým nejsou schopni rozumět si odporují. Jejich mysli jsou tak uzavřené, že byly popsáni jako méně než dobytek.
V Koránu se praví, že za účelem dojít k pravému vysvětlení jeho obsahu, musí o něm člověk přemýšlet a důkladně o něm přemítat. Pokud se na Korán pohlíží povrchně a je čten jako by byl jen další obyčejnou knihou, pak pravé výhody nekonečného zdroje moudrosti nevyplynou. V Koránu Bůh neustále zve člověka, aby používal rozum a myslel. Myšlení, užívání rozumu a vynakládání snahy zkusit pochopit významy, jemné body, tajemství, a zázraky Koránu jsou zásadní, pokud ho člověk chce doopravdy pochopit. Korán odhaluje každému informace o něm samotném, smysl jeho stvoření, pravou povahu tohoto světa, důvody toho, co se děje kolem něho vedle mnoha dalších předmětů, které se týkají jeho a jeho okolí. Podle toho by měl člověk ustavovat spojení mezi verši a sebou samým, svým okolím a událostmi, které zažívá a snažit se porozumět Koránu hlubokým přemýšlením o tom všem. Je stanoveno v Koránu, že byl zjeven těm, kdo uvažují:
… A takto činíme znamení Svá srozumitelnými pro lid přemýšlivý. (Súra Junus: 24)
Jelikož verše byly zjeveny pouze pro ty, kdo uvažují, je jasné, že ti, kdo tak nečiní, neporozumí významům žádného z veršů Koránu.
Je faktem, že život osoby je naplněn spoustou lekcí, které se učí z událostí, které zažívá uvnitř sebe a ve svém okolí. Korán je návod, který ukazuje lidem, jak vysvětlovat lekce svých životů a jak by měli reagovat, jakmile jim rozumí. Proto je Korán vedoucím světlem, které buduje každodenní život osoby a vysvětluje každý moment jeho existence. Člověk může dojít k pravému významu Koránu pokud ho čte s náležitým přemítáním, jaké si Bůh, vlastník nekonečných vědomostí, zasluhuje. Již bylo uvedeno v koranickém verši, že Korán je kniha, o níž by se mělo vážně uvažovat a používat ji jako zdroj vedení "Toto je Písmo požehnané, jež jsme seslali tobě, aby lidé o jeho znameních přemýšleli a aby si je rozmyslem nadaní připomínali." (Súra Sád: 29). Ještě jednou v jiném verši, byla důležitost opravdového přemýšlení o Koránu zdůrazněna:
Což neuvažovali o řeči této, když přišlo k nim to, čeho se jejich otcům dávným nedostalo? (Súra al-Mu'minún: 68)
Korán je zdroj neomezeného a nadřazeného vědění, protože byl zjeven Bohem, Pánem světů. Korán pokrývá nespočet témat, od atributů Boha po divy stvoření, od spletitostí lidské duše ke skutečnostem a záhadám vesmíru a Věčnosti a tak dále. Takže uznání takového množství informace uzavřeného v takovém čistém a prostém jazyce může být možné s kombinací hlubokého přemýšlení, uvědomění, pozornosti k detailu, upřímného srdce a silného svědomí.
Arogance zabrání komukoli porozumět Koránu. Jelikož arogantní osoba se považuje za nadřazenou, nebude mít dost pokory a uvědomění potřebného k náležitému přístupu ke Koránu. Nebude schopen strpět verše, které připomínají služebníku jeho slabosti a skutečnost, že Bůh je ten Jediný, Kdo mu dal všechno, co kdy vlastnil a všechny jeho vlastnosti. Nemůže se přimět obržet varování, následovat přikázání, vyhýbat se zakázanému nebo se podrobit moudrosti Boha. Jeho pýcha a domnělá nadřazenost mu v tom budou bránit. To je důvod, proč bude vidět Korán jako hrozivou překážku svému charakteru, jež je postaven na jeho aroganci. Bude vší mocí bojovat, aby našel cesty, jak odporovat Koránu. Takto se bude dohadovat o verších. Bylo uvedeno v Koránu, že pyšní nemohou chápat jeho verše:
Od znamení Svých odvrátím ty, kdož na zemi neprávem pyšně si vykračují. Spatří-li jakékoliv znamení, neuvěří v ně, a spatří-li cestu správně vedoucí, nedají se po ní; však jestliže spatří cestu bludnou, půjdou po ní! A to za to, že znamení Naše za lživá pokládali a lhostejni k nim byli. (Súra al-A'raf: 146)
A kdo nespravedlivější je než ten, jenž při zmínce o znameních Pána svého se od nich odvrací a zapomíná na to, co ruce jeho předtím konaly? A srdce jejich jsme pokryli clonou, aby mu neporozuměli, a uši jejich jsme ucpali hluchotou. A i kdybys je k cestě správné vyzval, přece ji nikdy následovat nebudou. (Súra al-Kahf: 57)
Arogance je nástroj pohlížení na svou vlastní inteligenci, kulturu a znalosti jako na nadřazené. Takže úspěchy arogantní osoby, jako jeho akademická kariéra, kultura a odborná znalost ve skutečnosti poslouží, aby ho vzdálily od Koránu. Pošetilá tvrzení učiněná zdánlivými experty nebo intelektuály vzhledem ke Koránu jsou důkazem faktu, že pýcha brání komukoli v opravdovém ocenění Koránu. Tento druh lidí je popsán ve verších:
Jenž naslouchá znamením Božím, když jsou mu sdělována, však potom v pýše své setrvává, jako by je ani neslyšel! O trestu bolestném zvěst oznam jemu! (Súra al-Džáthijah: 8)
Tak můžeme uzavřít, že za účelem rozumět Koránu musí mít člověk vlastnosti jako skromnost, pokora a poslušnost a vykazovat naprostou podřízenost Bohu s vědomím, že není nic před Jeho velikostí.
Jednou z největších chyb, jaké se dělají, jsou pokusy vysvětlit Korán činěné využíváním pověstí a pověr našich předků a starých tradic, o nichž se tvrdí, že jsou slovy náboženství. Lidé, kteří to dělají, následují zděděné tradiční náboženství spíše než Korán a současně se snaží adaptovat Korán na svoje odchýlené náboženství. Jejich převrácená mentalita byla popsána v Koránu:
A když je nevěřícím řečeno: “Následujte to, co Bůh seslal!”, odpovídají: “Nikoliv, my budeme následovat zvyklosti, jež u otců svých jsme nalezli.” Avšak což když otcové jejich ničemu nerozuměli a nebyli správnou cestou vedeni? (Súra al-Baqarah: 170)
Tento překroucený pohled na náboženství, jenž je hojně rozšířen mezi nevzdělanými, předkládá model víry, který je naprosto odlišný a odporuje islámskému. Tento model, který je prezentován pod hlavičkou islámu, nemá vlastně žádný vztah k pravému náboženství, etice a životnímu stylu, jak jsou popsány v Koránu. Tento porušený model je založen na tradicích a staromódních pověrách a nikoli na Koránu. Přívrženci této zdeformované praxe se snaží přizpůsobit Korán a jeho verše, aby pasovaly k jejich tradicím a pověrám. Je samozřejmě nemožné vysvětlit Korán s takovým nesmyslem. Avšak jak uvedeno v Koránu, tyto padělky, které jsou vyrobeny “porušením knihy jazyky” pouze slouží ke vzdálení od Koránu.
Takoví lidé se snaží vyvolat dojem, že to, co říkají, je založeno na Koránu, když se snaží prokázat pravost ideí, výkladů, rozsudků a aplikací, které jsou v pravdě daleko od čehokoli, co ve skutečnosti reprezentuje Korán. Jenže nemohou dát dohromady žádné logické vysvětlení svých nepodložených tvrzení. Bez ohledu na to, jak moc se snaží, kdokoli se zdravým rozumem prohlédne jejich směšná vysvětlení. Ti, kdo předkládají takové pověry, jsou si vlastně velmi dobře vědomi faktu, že nemohou učinit Korán pasujícím k jejich převrácenému přístupu, takže se spokojují s prostým vzdálením lidí od pravdivé knihy. Čtení Koránu s uvědoměním a silným svědomím by vyústilo v odhalení pravé tváře takových zdeformovaných přesvědčení. Také by to vedlo ke ztrátě postavení těch, kdo chovají takové přesvědčení, kdož zakládají svůj životní styl a zájmy na tomto pokřiveném náboženství a využívají ho k budování svého postavení a hodnosti.
Situace lidí, kteří jsou daleko od uvědomění si pravého významu koranických veršů a proto se snaží lidi odvracet od přímé cesty nevzdělanými vysvětleními je uvedena v Koránu:
Mezi lidmi je i jeden, jenž bez jakéhokoliv vědění zábavné povídání nakupuje, aby tak svedl lidi z cesty Boží, z níž posměšky si tropí - a to jsou ti, kteří se trestu zahanbujícího dočkají. Když jsou takovému přednášena Naše znamení, tu odvrací se domýšlivě, jako by je ani neslyšel a jako by měl v uších svých hluchotu - tomu oznam, že čeká jej trest bolestný. (Súra Luqman: 6-7)
Evidentně ti, kdo mají takové zdeformované záměry a chápání spolu s nevědomými, slepými přívrženci, budou mít stejně překroucenou perspektivu a přístup ke Koránu. Budou se pokoušet vysvětlovat verše, které jsou dost zřejmé pravým přívržencům islámu, odchýleným způsobem. Tímto se budou snažit spojit svoje zdeformované náboženství s Koránem.
Takové hříšné sklony povedou přívržence těchto lidí ke ztrátě v tomto světě i na Věčnosti. Zároveň způsobí bez dostatečné znalosti náboženství odštěpení od islámu a brání jim v přiblížení k Bohu. Tito lidé roznítí krajní rozvrácení a představují hrozbu pro náboženství přivedením dalších nevědomých lidí jako jsou sami na svou stranu. Avšak správné vždy zvítězí nad nesprávným jak nás informuje Korán "lež je vždy odsouzená k zániku". Toto je neměnná Boží šablona. Korán je přítomný a jasný. Kdokoli se ho přidržuje s půvabným záměrem hledání pravé cesty Boží vůle, s jeho svolením se naučí vlastnímu náboženství, dosáhne jeho spásy a bude zahrnut do Jeho milosrdenství.
Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasné rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí. Bůh je ochráncem těch, kdož uvěřili, a dal jim vyjít z temnot ke světlu. Avšak ochráncem těch, kdož neuvěřili, jsou Taghútové, kteří je vyvedou ze světla do temnot – a takoví budou ohně pekelného obyvateli a v něm budou nesmrtelní."(Súra al-Baqarah: 256-257)
V Koránu je uvedeno mnoho vědeckých skutečností buď přímo nebo nepřímo. Mnohá témata od fází stvoření vesmíru, lidských bytostí a vzniku deště po pohyb světadílů jsou zmíněna jako důkaz dokonalosti a svrchovanosti Božího stvoření. Nicméně Korán zjevně není vědeckou knihou. V Koránu je vědecká informace někdy uvedena jasným průzračným jazykem a jindy je vysvětlena prostředky srovnání, znameními anebo skrytým jazykem. Nejsouce schopni si uvědomit moudrost takových veršů, někteří nevědomí lidé, kteří nemají základní znalosti o vědě a vědeckém pokroku, ani delikátní porozumění, skončí v opozici Koránu.
Stále, lidé 21.století byli svědky, skrze použití posledních technologických pozorování, pokusy a výzkum zázračného ověření vědeckých faktů, na něž se poukazuje v Koránu. Navíc vědě dominovaly domnělé a neprokázané teorie až do doby v posledních dvou stoletích, zatímco Korán, napsaný před asi 1400 roky přitahuje pozornost k vědeckým skutečnostem, které se dnes nakonec prokázaly.
Četná vědecká témata jako velký třesk, rozpínání vesmíru, relativita času, pohyby kontinentů atd. byla uvedena v Koránu když byl zjeven před skoro 1400 lety. (Pro podrobnou analýzu viz Zázraky Koránu od Haruna Yahya.) Tajemství těchto veršů zůstávalo záhadou pro muslimy, kteří je po léta četli. Avšak muslimové projevovali víru v tyto verše, o nichž věděli, že obsahují mnoho tajů a velké moudrosti, aniž by rozuměli jejich pravému významu, tak jak věřili beze vší pochyby, že Korán je “pravda” (haq) zjevená Bohem. Ti, kdo užívají rozum a jsou schopni intenzivního myšlení si všímají každého verše jako části nekonečného vědění Boha. Je pravda, že zůstávají verše, které mají být teprve úplně vysvětleny a jejichž taje mají být stále odhaleny. Takové verše jsou zdrojem vzrušení a nadšení pro věřící. Toto skryté vědění je také přiměje cítit se naprosto obklíčení moudrostí Boha.
Ti s nízkými motivy se obvykle pokouší vrhnout pochyby na tyto verše, které nebyly dosud vysvětleny současnými standardy vědy a technologie. V Koránu se praví o těchto lidech:
A až se dostaví, Pán je osloví: „Za lež jste prohlásili Má znamení, aniž jste schopni byli obsáhnout je ve svém vědění anebo jaké bylo vaše počínání?“ (Súra an-Naml: 84)
Lidé jako tito, kteří přistupují ke Koránu s předsudky, jsou vázáni pohlížet na verše, které jim jejich omezená inteligence a vědění neumožní ihned jasně pochopit, jako na důkaz nesouvislosti, jelikož jejich jediným cílem je najít v Koránu rozpory. Právě tak jako existovaly verše, které zůstávaly záhadou od zjevení Koránu, dokud je nebylo možné vysvětlit díky nedávnému vědeckému vývoji, stále mohou být další verše čekající na vysvětlení, které zůstanou ve stínech, až do budoucích vědeckých objevů. Například Korán poskytuje náznaky možného převodu hmoty a vůně. Přestože toto může vypadat nemožně s dnešní technologií, takové myšlenky se již objevily ve sci-fi. Verše vztahující se k těmto nápadům v Koránu jsou:
- Vzdělaná osoba ve společnosti proroka Šalamouna (pokoj s ním) přináší trůn královny ze Sáby z jejího paláce tisíce mil vzdáleného:
Potom řekl: „Shromáždění, kdo z vás mi přinese trůn její, dřív než ke mně přijdou odevzdáni do vůle Boží?“ I řekl jeden ifrít z džinů: „Já, já přinesu ti jej, dříve než zvedneš se z místa svého. A věru jsem k tomu silný dost i spolehlivý.“ Pak řekl ten, u něhož bylo vědění z Písma: „Já, já ti jej přinesu, dříve než pohled tvůj se k tobě vrátí!“ A když uviděl Šalomoun trůn postavený před sebou, pravil: „Toto pochází z laskavosti Pána mého, aby mne vyzkoušel, jsem-li vděčný či nevděčný. Ten, kdo je vděčný, je jím pro vlastní duši svou, však ten, kdo nevděčný je a Pán můj soběstačný je i štědrý!“ (Súra an-Naml: 38-40)
- Prorok Jákob (pokoj s ním) ucítil přítomnost svého syna, proroka Jozefa (pokoj s ním) z mnoha mil:
A když se karavana vracela, pravil otec jejich: „Já doopravdy cítím vůni Josefovu! Kéž byste mne nepokládali za blouznivce.“ (Súra Jusuf: 94)
Je pouze přirozené, že některé verše Koránu, který je platný až do Soudného dne a obsahuje informaci použitelnou ve všech dobách, nejsou pochopitelné, jsou-li vysvětlovány pouze užitím současně dostupných technologických dat, která dosud nedosáhla požadované úrovně. Avšak jak budou učiněny další pokroky, “přesahující” významy ve vědeckých koranických verších budou jasnější.
Existují takoví, kdo žijí životem moderní doby a také podle jejích společenských standardů, kteří přijímají pravidla aplikovaná většinou jako absolutní fakta a užívají je k pokusu vysvětlit Korán. Takoví lidé tvoří většinu těch, kdo se snaží oponovat Koránu, přestože jsou sami nejméně vzdělaní a kulturní. Na takové lidi je možno narazit v každé profesi a části společnosti. Oni tvoří většinu těch, kdo nemyslí příliš hluboce nebo mají určitý světový názor a jsou posedlí pouze světským honěním a soustředění na svoji existenci. Jelikož usilují o potěšení, malé výpočty a zisky, považují Korán za hrozbu, která by omezila jejich takzvanou svobodu, pozměnila jejich jednoduchý životní styl nebo očekávání a řád, na který jsou zvyklí. Proto se snaží odporovat Koránu se svou primitivní logikou.
Členové této skupiny dělají ke Koránu tytéž komentáře, které slyšeli od ostatních, myšlenky původně ne jejich vlastní. Obvykle činí nesmyslné a neznalé poznámky o Koránu, užívaje věty, začínající slovy jako, "V 21. století…", "V dnešní době…", "V době vesmírných letů….", "Na Západě…." , a tak dále.
Navrhují, že životní styl popsaný v Koránu a naše vlastní doba jsou nekompatibilní a že první je ve skutečnosti zastaralý. Z této perspektivy následně činí falešná tvrzení o Koránu. Například tvrdí, že věci jako půst a modlitba zasahují do tepu moderního života, že islámský zákaz úroku nelze praktikovat za současných ekonomických podmínek a dokonce i zákaz cizoložství v dnešní době je důkazem nemožnosti aplikovat Korán v našich dnešních životech.
Aplikují povrchní logiku a projevují obrovskou neznalost při hovoru o tématech modlitby, příkazů a zákazů v Koránu. Zavádějí argumenty o moudrosti v některých příkazech, kterým nerozumějí nebo verších, které nedovedou pochopit. Ještě horší je, že brání svoje nelogická tvrzení s velikou zuřivostí. Toto pramení částečně ze skutečnosti, že to, co brání s takovou horlivostí je založeno na myšlenkách většiny spíše než na logice nebo rozumu.
Akceptují všeobecný životní styl společnosti a světový názor, na což odkazují jako na ”životní skutečnost”, jako na absolutní pravdu a hledají chyby a nesrovnalosti v Koránu berouce je jako odkazový bod. Pojmy, kterých používají jako kritéria ve skutečnosti nemají vědeckou ani logickou hodnotu. Koncepty, které považují za absolutní pravdu, “životní skutečnost” nebo požadavky moderní doby jsou ve skutečnosti iluze, jimiž se vzájemně klamou a poskytují si navzájem psychologickou podporu.
Jsme informováni v Koránu o pokroucené cestě těchto lidí, kteří shromažďují veškerou svou sílu z toho, že jsou většinou a myslí si, že jsou na správné cestě, neboť spolu navzájem ladí:
Uposlechneš-li většinu těch, kdož na zemi žijí, pak tě svedou z cesty Boží, vždyť oni následují jen domněnky své a pouze předpokládají. (Súra al-An'am: 116)
