J ednoho dne byl Zafar rozrušený. Učitel jim zadal domácí úkol o tom, co to znamená být čistý. Učitel chtěl, aby nasbírali informace o tomto tématu z libovolného zdroje a přečetli to, co napsali, před třídou. Zafar si připomněl všecko, co věděl o čistotě, ale stále se nemohl rozhodnout, jak o tom povědět třídě. Jistěže, pořád toho bylo hodně, co nevěděl. Zafar dostal dobrý nápad. Jelikož učitel řekl, že mohou shromáždit informace odkud chtějí, mohl by se zeptat strýce Hamida, který bydlel v jeho činžáku. Okamžitě sebral pero a sešit, dovolil se matky a šel do bytu strýce Hamida. Strýc Hamid měl velkou radost, že se za ním přišel Zafar podívat se svým předmětem a začali hovořit:
"Strýčku Hamide," ptal se Zafar, "každý by měl být čistý, ale někteří moji kamarádi chodí ráno do školy, aniž by si alespoň umyli obličej."
Strýc Hamid odpověděl: "Zafare, v Koránu Alláh přikazuje věřícím, aby byli čistí a vyhýbali se špíně. Ti, kdo ve všem nepraktikují morálku Koránu, nedodržují jeho učení ani v čistotě a upadnou do tohoto politováníhodného stavu. Věřící jsou fyzicky velice čistí. Jejich těla i jídlo, oblečení a místo, kde žijí jsou vždy neposkvrněné a uspořádané. Snaží se, aby každé místo, kde jsou, připomínalo zářivou čistotu Ráje, jak je popsána v Koránu. V Koránu Alláh oznamuje věřícím, jak by měli pohlížet na čistotu:
Vy, kteří věříte, jezte z výtečných pokrmů, jež jsme vám uštědřili… (Súra al-Baqara: 172)
Svůj oděv očišťuj, veškeré špíny se vyvaruj. (Súra al-Muddaththir: 4-5)
Zafar se potom ptal: "Takže co mají věřící dělat za účelem praktikovat čistotu, kterou Alláh zjevil v Koránu?"
"Alláh stvořil pro lidi vodu, aby se v ní umývali," pravil strýc Hamid: "Voda je veliké požehnání a je pro nás příčinou, abychom byli Alláhu vděční. Mezi nejdůležitější věci, které děláme, patří mytí rukou a tváře, když ráno vstáváme a sprchování, abychom zahájili den zcela čistí. Korán nám sděluje, že Alláh seslal z nebes lidským bytostem vodu, aby se v ní umývaly: 'A seslal vám s nebe vodu, aby vás jí očistil a odňal od vás špínu satanovu a aby posílil srdce vaše a upevnil paty vaše.' (Súra al-Anfal: 11)"
 |
"V tomto verši," pokračoval strýc Hamid: "Alláh varuje lidské bytosti, že Satan působí, že špína vypadá příjemně a snaží se jim zabránit, aby se očišťovali. Satan se pokouší lidi odvrátit od cesty Alláhovy a neustále jim našeptává návrhy ohledně čistoty. Kupříkladu se snaží nás přimět, abychom se vzdali čištění zubů po jídle anebo dávat si pravidelně sprchu tím, že nám našeptává, že je to zbytečná námaha, takže postupně na to úplně zapomeneme. Dokonce i když takové občasné vynechání nevyvolává opravdové následky, po delší době to může poškodit člověku zdraví a vzhled. A to je přesně to, co Satan chce. On cítí odpor k lidským bytostem a snaží se je stáhnout do Pekla a doopravdy si přeje je vidět, jak žijí ve špíně, se vzhledem zničeným poškozenou pokožkou a zkaženými zuby. Avšak osoba praktikující mravní zásady Koránu je na stráži před takovými návrhy a dává pozor, aby jim nepodlehla. Neprojevuje ani tu nejmenší nedbalost, když dojde na čistotu. Je si vědoma důležitosti čistoty za všech okolností."
Zafar se pak zeptal: "Někteří lidé, ačkoli jsou čistí a reprezentativní, nevypadají pořád stejně. Například mohou být čistí a upravení ve svátek nebo určité jiné dny, ale po zbytek doby vypadají zanedbaně. Jak se dívají na čistotu?"
Strýc Hamid odpověděl slovy: "Někteří lidé, přestože se neřídí mravními zásadami Koránu, jsou na čistotu velice opatrní. Ovšem mají zcela odlišné cíle a záměry od těch, kdo věří v Alláha. Cílem těchto lidí je nebýt kritizován ostatními a vypadat dobře. Poněvadž nemyslí na to, potěšit Alláha, když se myjí, nejsou opatrní na svou čistotu nebo vzhled, když jsou sami nebo s lidmi, které to nezajímá. Ale věřící dbá na čistotu nikoli, aby potěšil druhé lidi, nýbrž aby potěšil Alláha a uposlechl Jeho rozkaz. Dokonce i kdyby ho nikdo neviděl celé dny, bude pořád čistý a upravený."
"Děkuji za informaci, strýčku Hamide," řekl Zafar: "Budu přemýšlet o tom, co jsi mi pověděl a hned si napíšu domácí úkol a odteď budu dávat větší pozor na svou čistotu."
Zafar šel hned domů a dal se do psaní. Už se nemohl dočkat, až přečte to, co napsal, kamarádům ve škole. Radost a horlivost, kterou cítil vzhledem k povídání svým kamarádům ve škole o mravních zásadách Koránu, je jedním ze znaků věřícího, který by měl být vidět u každého věřícího člověka.
