Vedle mnoha svých nežádoucích účinků na společnost je nevíra také zhoubná pro fyzický a duchovní stav jednotlivců. V tomto díle se budeme zabývat touto duchovní a fyzickou škodou.
Jak zmíněno dříve, ti, kdo nejsou omezeni morálkou islámu, žijí v neustálém smutku, problémech a stresu. Takto trpí mnoha psychickými onemocněními. Jejich těla procházejí rychlým procesem stárnutí. Duchovní utrpení může zaútočit na jejich těla.
Tyto účinky se stanou destruktivními i pro tu nejzdravější, mladou a krásnou osobu. Fyzické změny –mdlé vlasy a oči, intenzivní ztráta vlasů, plešatost - se objevují u mladé osoby, přestože věřící téhož věku ničím takovým netrpí. Z psychologických příčin kůže tuhne, tvrdne a vkrátku ztrácí svou pružnost. Brzy začne dokonce vypadat nezdravě. Není pochyb o tom, že nedržet se doporučení Koránu ohledně čistoty na to má velký dopad. Toto jsou rysy běžně viděné ve společnostech, kde lidé nežijí podle islámské morálky a nelnou ke Koránu jako k vedení k pravé cestě. Jsou tak rozšířené, že jsou považovány za přirozený úkaz. Počínají nést následky svého upřednostnění nevíry v tomto světě, aby ještě horší přišlo na věčnosti.
 |
| Dinden uzak bir toplum yapısında, insanlar basit menfaatleri için her türlü acımasızlığı ve haksızlığı yapabilecek bir ahlak geliştirirler. Darwin'in evrim teorisinden kaynak bulan bu ahlak, insanların kıyasıya bir çıkar mücadelesi sürdürmelerini ve bu mücadelede güçlülerin galip gelmesini öngörür. Sonuçta toplumda şiddet, hırsızlık, yolsuzluk gibi suçlar giderek artar. Bazıları bu çıkar mücadelesinde üstün gelerek katı ve vicdansız birer robot haline gelir. Bazıları ise mücadeleyi psikolojik yönden kaldıramaz, bu nedenle içlerine kapanır ve bunalıma girerler. |
Věřící však zůstávají silní, neboť jsou psychologicky zdraví a nejsou sráženi pocity smutku, stresu nebo beznaděje. Spoléhajíce se na Boha hledají dobro v každé události a slib a dobré zprávy od Boha, to vše má pozitivní dopad na jejich fyzické zdraví. Tato situace se vztahuje na lidi, kteří si důkladně cení Boha a kteří jsou svědomití v pravém slova smyslu.
Ovšemže i věřící mohou také onemocnět a stárnou, jenže tyto stavy nemají psychologické příčiny jako v případě nevěřících: nemoc, smrt a stárnutí jsou nevyhnutelné pro celé lidstvo. Jenže rychlá, intenzivní a ničivá povaha těchto procesů je přímo spojena s negativní psychologií a postojem, jaký osoba zaujímá následkem nevěřícího způsobu života, jehož se drží. Osoba trávící celý život v pokojném stavu mysli, spoléhajíce se na Boha a hledajíce dobro v každém incidentu bude přirozeně šťastná a klidná a tak se vyhne újmě, kterou můžou jinak problémy způsobit jejímu zdraví.
Společnost, v níž se lidé nepřidržují náboženských hodnot je odsouzena zůstat zbavena pokoje a pohodlí, jaké poskytuje náboženství a bude se setkávat s výslednými psychologickými a fyzickými poškozeními. Společnost je plná takových případů.
V dnešní době jsou dvě nemoci spojené s pojmem "stížnosti naší doby:" stres a deprese. Tyto dvě nejsou jen "všichni to mají" stížnosti, ale jsou také ve vztahu s psychickými poruchami.
Nejznámější poruchy spojené se stresem a depresí jsou psychického druhu: drogová závislost a nespavost. Pak jsou to kožní a břišní onemocnění stejně spojené s krevním tlakem, ledvinami a dýchací soustavou, alergiemi, chřipkou, migrénou, srdečními příhodami a otokem mozku. Jistěže by bylo mylné spojovat vznik těchto nemocí pouze se stresem a depresí. Avšak celý souhrn vědeckých výzkumů prokazuje, že jejich kořeny často tkví v psychologických problémech.
Život, v němž převažují náboženské principy, vždy zahrnuje spoléhání se na Boha a víru v osud. S vědomím, že Bůh je přítelem Svých spravedlivých služebníků, je jednotlivec bezpečný v postoji, který Jej nejspíše potěší a získá si Jeho schválení. Nakonec, dělat, co je v jeho silách za každých okolností přináší pocit úlevy, jakého požívá ten, kdo jedná svědomitě. I při setkání s těmi nejhoršími okolnostmi věřící uznává, že jde o zkoušku sestrojenou Bohem a reaguje a zhodnocuje situaci tak, jak je instruován Koránem. Nikdo neupadá v zoufalství ani se necítí frustrovaný či sklíčený. Majíce docílit věčnosti jako konečného cíle v jeho mysli to, na čem doopravdy záleží, je chovat se takovým způsobem, jakým získá nekonečné odměny věčnosti. Kvůli jeho pevné víře v Boha jej podobně záporné události nerozruší ani jej neuvrhnou do zoufalé nálady. Následkem toho jeho klid a pozitivní stav mysli budují silnou konstituci.
Toto je v zásadě nepřekonatelná propast mezi žitím podle principů náboženství a přidržováním se nenáboženského způsobu života. Hlavní ambicí nevěřícího je "co nejvíce si užít života," udržovat svou sílu a zdraví, aby mu chutnal život. V tomto smyslu je silně zaměřen na své tělo, které mu tuto ambici umožňuje. Toto je nejprospěšnější věc, domnívá se. Jenže se zjevně plete. Nebýt omezen koranickými hodnotami jej vede směrem ke zničení, namísto aby vedl okouzlující život. Předtím, než bude čelit velikému zármutku na věčnosti, vejde do stavu utrpení v tomto životě. Tímto způsobem je tělo pěstované, aby okusilo každou "radost" v životě neočekávaně podřízeno nevyléčitelné újmě.
Oboje, lidská mysl a tělo, jsou stvořeny Bohem, aby byly spojeny náboženským způsobem života. Jsou nastaveny na systém, v němž převládají náboženské hodnoty a podle toho jsou vybaveny příslušnými atributy. Když je tělo užíváno k jinému účelu, než pro jaký bylo sestrojeno, je odsouzeno k poškození a zničení. Vskutku jsou lidská mysl a tělo propojeny. Jsouce vytvořeny Bohem je zásadní, aby byly používány v souladu se smyslem svého stvoření.
V předchozích kapitolách jsme zdůrazňovali, že lidská duše je vystavená velikému mučení v tomto světě, kdykoli jednotlivec ignoruje principy položené Bohem. Ti, kdo tak činí také trpí vážnou fyzickou újmou. Blízký vztah mezi duchem a tělem se projevuje hojnými příklady ve společnosti. Je pozorováno, že radostní a pokojní lidé, kteří hodnotí každý incident pozitivně a dovedou vidět dobré ve všem, co je potká a kteří neprojevují pesimismus ani pobouření, zůstávají silní dost dlouho ve svém životě a proces stárnutí jejich těl trvá déle. Proto časopisy a novinové sloupky o zdraví zdůrazňují, že jejich čtenáři by měli zůstávat pozitivní coby recept na spokojený život. To, co obvykle doporučují, je zůstávat klidný a optimistický za jakýchkoli okolností. Avšak pokud si někdo povšimne, toto jsou rysy, které může člověk nabýt pouze žitím podle náboženských principů. Bez plného dodržování morálky Koránu není pravděpodobné, aby lidé zvládli všechny své nálady.
Stres, znepokojivě rozšířené trápení, také nazývané "univerzální muka," má vystopovatelné psychologické příčiny. Je to všeobecný stav tlaku v mysli a těle způsobený strachem, nejistotou, beznadějí, nervozitou a pocity jako je obava ze ztráty zaměstnání, starosti o zdraví nebo ztráty členů rodiny.
Tělo reaguje na stres zahájením série biochemických reakcí. Hladina adrenalinu v krvi stoupá doprovázená zvýšenou spotřebou energie a zrychlením tělesných reakcí. Mezitím jsou do krevního oběhu uvolněny cukr, cholesterol a mastné kyseliny, krevní tlak stoupá a srdce se rychle rozběhne.
Chronický stres velice poškozuje tělo, hlavně tělesné funkce. Kvůli stresu také dramaticky rostou úrovně kortizonu a adrenalinu. Glukóza mířící do mozku vede k vyšší hladině cholesterolu, hlavního nebezpečí pro tělo. Chronický stres vede k chorobám srdce, vysokému tlaku, vředům, depresi, nemocem respiračního systému, ekzémům, lupence a mnoha dalším zdravotním problémům.
Četné vědecké zdroje vypravují, že existuje důležitý vztah mezi stresem a tlakem a bolestí, kterou stres způsobuje. Podle vědeckých studií tlak vyvolaný stresem vede ke stahům v tepnách, což brání přítoku krve do určité oblasti mozku. Tento proces vyúsťuje ve značné omezení množství krve dosahující do konkrétních částí. Mezitím zbavení krve po delší dobu způsobuje bolest tkání. Při stresu napjatá tkáň vyžaduje více kyslíku, jenže nedostatečné zásobení krví zburcuje příslušné receptory bolesti. Mezitím, během napětí, jsou vylučovány adrenalin a noradrenalin, hormony ovlivňující nervovou soustavu, což přímo či nepřímo zvyšuje napětí ve svalech. Toto napětí vyvolává bolest. Pak začíná bludný kruh bolesti vedoucí k napětí, napětí vedoucího k nervozitě a nervozity vedoucí k větší bolesti.
Jednou z nejvážnějších poruch vyvolaných stresem je dozajista srdeční záchvat. Objemný soubor výzkumů ukazuje, že lidé se sklonem k agresivitě, nervozitě a soutěživosti jsou pravděpodobnějšími obětmi srdečního záchvatu, než ti, kdo spíše kontrolují podráždění svého života. Podle vědeckých zdrojů k tomuto tématu, přílišná stimulace sympatetické nervové soustavy vyvolaná hypotalamem současně způsobuje přílišné vylučování inzulinu a následně vyvolává přebytek inzulinu v krvi. Toto je vážná hrozba pro zdraví, neboť žádná z podmínek vedoucích k chorobám koronárních žil není zhoubnější než přebytek inzulinu v krvi.
 |
| Selhání duverovat v Boha, pocit nejistoty a strach z budoucnosti neustále lidem fyzicky a duchovne kodí. Stres a deprese jsou nevyhnutelnými následky tohoto druhu ivota naplneného úzkostí. |
Toto je pro lidské tělo nezvyklá situace a její trvání po delší dobu je škodlivé pro zdraví a přirozenou rovnováhu těla. Negativní účinky stresu na lidské tělo jsou v zásadě následující:
Lidé, kteří si nejsou vědomi výhod věnovaných morálkou islámu či ti, kdo jsou od nich daleko vzdáleni, jsou odsouzeni k tomu, aby snášeli toto utrpení, které nazýváme "stres." Dokud zůstávají nekompromisní ve svých myšlenkách a pohledu na život a události, nemají šanci se před tímto utrpením zachránit. Tento fakt je evidentní i z toho, co odborníci doporučují k tomu, jak se vyrovnat se stresem. Příklad vyjasní tento bod. Kupříkladu jedním z příkazů Boha je "překonat hněv." Experti činí následující prohlášení o hněvu, který je považován za jeden z nejdůležitějších faktorů působících stres: "nerozčilujte se, bez ohledu na to, jak provokativní mohou být podmínky. Neuchylujte se k násilí (vyjma v případě, že se musíte bránit) ani pokud cítíte, že k němu máte důvod."
Jak vidno, kdykoli jedinec uspěje v tom, aby zůstal klidný, tichý, jistý a nezaujatý, má větší šanci, že se vyhne mnohým chorobám. Toto je vědecký fakt. Je zjevné, že dosáhnout klidného a příjemného stavu mysli se dá pouze skrze náboženství.
Existuje blízký vztah mezi stresem a imunitním systémem. Fyziologický stres má ohromně negativní vliv na imunitní systém. Ničí ho. Při stresu mozek zvyšuje produkci hormonu cholesterolu v těle a oslabuje imunitní systém. Jinými slovy mozek, imunitní systém a hormony jsou souvztažné.
Studie o psychologickém a fyzickém stresu odhalují, že po intenzivním stresu trvajícím po dlouhé období se odolnost imunitního systému oslabuje ve vztahu k hormonální rovnováze těla. Dnes je dobře prokázáno, že mnoho nemocí včetně rakoviny se objevuje a zhoršuje v souvislosti se stresem.
Proto pokojný mozek a klidná nálada celkově obnovuje tělesný systém. Toto se stává překážkou pro vynoření faktorů přispívajících k onemocnění. V zásadě mít víru v Boha buduje takový náhled, který jedinci umožňuje dosáhnout silného duševního stavu a konstituce. Zaujímajíce pozitivní postoj směrem ke každé události se považuje za uctívání, je-li zajištěno, že se to dělá, aby se dosáhlo Božího schválení. Mít ducha plného naděje a spoléhat se na Boha, to jsou postoje, jakým Korán učí své věřící. Koranické stanovisko je vede k tomu, aby získali příští svět a rovněž jim poskytuje šťastný, radostný a požehnaný život v tomto světě. Toto je však pouze menší část bezmezné přízně – část, kterou může člověk užívat v tomto světě – jakou Bůh přislíbil těm, kdo se na Něj obracejí a kteří si přejí být Jím vedeni. Ovšemže toto neznamená, že věřící nikdy neonemocní ani se nesetká s obtížemi. Je tomu jednoduše tak, že ve srovnání s ostatními lidmi, mají věřící menší sklon si pěstovat choroby, jelikož nikdy nezažívají stres ani špatnou náladu.
Jeden důležitý bod si zde zasluhuje zmínku: lidé určitě nežijí podle náboženství, aby netrpěli nemocemi. Jenže při obecném běhu událostí, spoléhat se na Boha a dodržovat pravidla, která On položil, vede k duševní a fyzické pohodě. Jinými slovy, skutečnost, že věřící jsou zdraví lidé je důsledkem jejich pevné víry a odolného duchovního základu.
 |
| Zloba a násilí vyvolané zlobou jsou nejvýznamejími charakteristikami bezboných spolecností. Jsouce arogantní a chamtiví, tito lidé si snaí navzájem ublíit kvuli mením konfliktum zájmu. Kadý se stává bombou pripravenou k explozi. Ve spolecnostech, kde lidé lnou k morálním hodnotám Koránu neexistuje ádná z techto pohrom. Buh popisuje verící ijící podle techto hodnot takto: |
| "
kterí rozdávají almu ny ve testí i v ne testí a kterí krotí hnev svuj a odpou tejí lidem. Buh veru miluje ty, je dobro ciní," |
 |
 |
| Lidé, kterí se odtrhli od náboenství nikdy nezvaují negativní úcinky stresu na svoje tela. Proste ho prijímají jako prirozený následek kadodenního ivota. Skutecností vak je, e hnev, árlivost a stres zpusobují psychické a fyzické kody. |
Prostě řečeno, člověk 21.století potřebuje uznat jednu věc: aby se navrátil ke svému přirozenému charakteru, tomu, jaký pro něj Bůh vytvořil, a oddal se principům náboženství. Jinak, v tomto světě i na věčnosti, bude tím, kdo utrpí ztrátu. Stranou od mentální a psychologické bídy, které čelí, ten, kdo má ubohé zdraví v tomto světě se setká s ještě větším trápením v tom příštím. Věřící, kvůli své věrnosti Bohu a svému připojení ke svému náboženství budou mít vždy požehnání a život plný hojnosti.
 |
| Rci: Buh zachrání vás z tohoto i z ne testí ka dého! |
