Saba´ - KORÁN - Harun Yahya

1. Chvála Bohu, jemuž náleží vše, co je na nebesích a na zemi, a jemuž patří chvála i v životě budoucím -On moudrý je i dobře zpravený.
2. On zná, co vniká do země a co z ní vychází a co sestupuje z nebe a co na ně vystupuje - On slitovný je i odpouštějící.
3. Ti, kdož neuvěřili, říkají: "Nepřijde na nás Hodina!" Odpověz: "Ale ano, při Pánu mém, přijde na vás! On zná nepoznatelné a neunikne Mu ani váha zrnka prachu na nebesích a na zemi; a není nic menšího ani většího, aby to nebylo v knize zjevné zapsáno."
4. Hodina přijde, aby mohl odměnit ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, a těm dostane se odpuštění a přídělu štědrého.
5. Avšak těm, kdož snažili se znemožnit znamení Naše, těm dostane se muk trestu bolestného.
6. A vidí ti, jimž dáno bylo vědění, že to, co Pánem tvým bylo sesláno, je pravdou a vede ke stezce mocného, chvályhodného.
7. A říkají ti, kdož neuvěřili: "Máme vám ukázat muže, jenž vám ohlásí, že až se rozpadnete na kousky, budete znovu stvořeni?
8. Vymyslil si o Bohu lež, či snad je džiny posedlý?" Nikoliv, těm, kdož nevěří v život budoucí, těm připraven je trest a jsou v dalekém bloudění.
9. Což neviděli, co z nebes a ze země je před nimi a za nimi? Kdybychom chtěli, dali bychom je pohltit zemí anebo bychom na ně dali spadnout kusu oblohy. A věru je v tom znamení pro každého služebníka, jenž pokání činí.
10. A darovali jsme kdysi Davidovi milost Svou řkouce: "Hory, pějte s ním slávu Boží, a taktéž vy, ptáci!" A změkčili jsme pro něj železo
11. řkouce: "Vyráběj dokonalá brnění a rozměřuj dobře řetízkové pancíře!" - a konejte zbožné skutky, neboť Já jasně vidím, co činíte.
12. A Šalomounovi jsme podrobili vítr; a ranní vítr vane po měsíc celý a večerní vane rovněž celý měsíc. A dali jsme pro něj vytrysknout prameni bronzu tekutého. A jsou mezi džiny někteří, kdož pro něj pracovali z dovolení Pána jeho; a kdo z nich se odchýlí od rozkazu Našeho, tomu dáme ochutnat trestu plamene šlehajícího.
13. A vyráběli pro něj vše, co si přál: chrámy, sochy, poháry velké jako nádrže a kotle pevně zapuštěné. Buďte rodu Davidovu vděční! Jak málo je však vděčných mezi služebníky Mými!
14. A když jsme rozhodli o smrti Šalomounově, upozornilo je na smrt jeho pouze to, že zvíře pozemské jedno sežralo jeho žezla. A když spadl, ukázalo se, že kdyby džinové znali nepoznatelné, nebyli by tak dlouho zůstali v trestu zahanbujícím.
15. A věru měli obyvatelé Sabá? v sídlech svých znamení: dvě zahrady zprava i zleva. Živte se z přídělu obživy Pána svého a buďte vděční! A je to země výtečná a Pán váš je odpouštějící.
16. Avšak odvrátili se od Nás a poslali jsme na ně záplavu hráze a vyměnili jsme jejich dvě zahrady za jiné dvě s plody hořkými, tamaryšky a s několika málo stromy lotosovými.
17. Takto jsme je odměnili za to, že byli nevděční - což takto odměňujeme někoho jiného než nevděčníky?
18. A mezi nimi a městy, jimž jsme požehnali, jsme umístili města pohledná a rozměřili jsme mezi nimi cesty řkouce: "Cestujte po nich za nocí i za dnů v bezpečí!"
19. Ale oni řekli: "Pane náš, prodluž cesty naše! a tím ukřivdili sami sobě. A učinili jsme je příběhy poučnými a roztrhali jsme je na nespočet kousků. A v tom je věru znamení pro každého trpělivého a vděčného.
20. A ujistil se Iblís, že úsudek jeho a nich byl pravdivý, neboť jej následovali všichni kromě skupiny věřící.
21. Neměli však nad nimi žádné pravomoci a stalo se tak jedině proto, abychom rozeznali ty, kdo v život budoucí uvěřili, od těch, kdo o něm na pochybách byli. A Pán tvůj strážcem je všech věcí.
22. Rci: "Jen si vzývejte ty, o nichž soudíte, že jsou vedle Boha! Vždyť nemají vládu ani nad tím, co má váhu zrnka prachu na nebesích a na zemi, a nemají nijakého podílu ani zde, ani tam a Bůh nemá mezi nimi pomocníka žádného."
23. A nebude platná u Něho přímluva žádná, leda pro toho, komu On to dovolí. A až nakonec strach vyprázdní srdce jejich, řeknou: "Co pravil Pán váš?" a bude jim řečeno: "Pravdu, a On vznešený je i veliký!"
24. Zeptej se: "Kdo uštědřuje vám obživu z nebes a ze země?" Odpověz: "Bůh! A vskutku jsme buďto my, anebo vy na správné cestě či ve zjevném bloudění."
25. Rci: "Nebudete dotazováni na to, jak jsme hřešili my, a my nebudeme dotazováni na to, co jste vy dělali."
26. Rci: "Pán náš všechny nás shromáždí a potom rozhodne mezi námi podle pravdy - a On rozhodčí je i vševědoucí!"
27. Rci: "Ukažte mi ty, které jste Mu přidali jako společníky! Však nikoliv! On jediný je Bůh, mocný a moudrý!"
28. A vyslali jsme tě k lidem všem jen jako hlasatele zvěsti radostné a jako varovatele, avšak většina lidí to neví.
29. A říkají: "Kdy vyplní se tato hrozba, jste-li pravdomluvní?"
30. Odpověz: "Je pro vás stanovena schůzka v den, který ani neuspíšíte, ani nezadržíte ni o hodinu jedinou."
31. Ti, kdož neuvěřili, říkají: "Neuvěříme v Korán tento ani v to, co před ním bylo zjeveno." Kéž bys jen mohl vidět, až nespravedliví před Pána svého budou postaveni a budou se vzájemně napadat slovy. A řeknou ti, kdo byli utištění, těm, kdo domýšliví byli: "Kdyby nebylo vás, věru bychom byli věřícími!"
32. A řeknou ti, kdo byli domýšliví, těm utištěným: "My že jsme vás odvrátili od správného vedení poté, co bylo vám ukázáno? Nikoliv, vy sami jste hříšníci!"
33. Ale ti, kdo utištění byli, vykřiknou na ty, kdo byli domýšliví: "Nikoliv, byly to úklady vaše za noci i za dne, když jste nám nařizovali, abychom v Boha nevěřili a abychom Mu podobné přidávali!" A skryjí lítost svou, až spatří trest. A naložíme okovy na šíje těch, kdož byli nevěřící - a budou snad odměněni za něco, co nedělali?
34. A neposlali jsme do žádného města varovatele, aniž by nebyli řekli ti, kdož v přepychu v něm žili: "My nevěříme v to, s čím jste byli posláni!"
35. A dále říkali: "My hojněji jsme obdařeni bohatstvím i dětmi a nejsme z těch, kdož budou potrestáni!"
36. Rci: "Pán můj v hojnosti obživu uštědřuje, komu chce, a odměňuje ji také, komu chce, avšak většina lidí to neví."
37. Ani vaše bohatství, ani vaše děti nejsou tím, co přiblíží vás k Nám nejvíce, kromě těch, kdož uvěřili a zbožné skutky konali. A takoví budou mít odměnu dvojnásobnou za to, co činili, a v komnatách rajských v bezpečí budou dlít.
38. Ti však, kdož usilovali znemožnit znamení Naše - ti v trest svůj budou uvrženi.
39. Rci: "Pán můj věru v hojnosti uštědřuje obživu, komu chce ze služebníků Svých, a odměřuje ji také, komu chce. A cokoliv rozdáte jako almužnu, On vám to vynahradí a On nejlepší je ze všech uštědřujících."
40. Jednoho dne On všechny shromáždí a potom řekne andělům: "Uctívali vás tihleti?"
41. Odpovědí: "Sláva Tobě, Tys ochránce náš, a nikoli oni! Ba naopak, oni džiny uctívali a mnozí z nich v ně věřili!"
42. A v ten den nebudete si moci navzájem prospět ani uškodit. A řekneme těm, kdož nespravedliví byli: "Ochutnejte trestu ohně, jejž za lež jste pokládali!"
43. Když jsou jim sdělována znamení Naše zřetelná, říkají: "Tohle je jenom člověk, který vás chce vzdálit od toho, co otcové vaši uctívali." A dodávají: "A není to nic jiného než lež vymyšlená!" A říkají ti, kdož neuvěřili, o pravdě, když přišla k nim: "Tohle není nic než kouzelnictví zjevné."
44. A nedali jsme jim dříve Písma žádná, která by studovali, a neposlali jsme k nim před tebou varovatele žádné.
45. A také ti, kdož byli před nimi, to za lež pokládali; a přitom tito nedosáhli ani desetiny toho, co tamtěm jsme dali. A prohlásili za lháře posly Mé a jaká byla nevole Má!
46. Rci: "Napomínám vás jen k jednomu: modlete se k Bohu ve dvou či jednotlivě a potom uvažujte, že druh váš není džiny posedlý, nýbrž že pouze varovatelem vaším je před trestem přísným."
47. Rci: "Nežádám od vás odměnu žádnou - ta je pro vás. A není pro mne odměny kromě u Boha a On svědkem je všech věcí."
48. A rci: "Pán můj věru sesílá jen pravdu a On dobře zná nepoznatelné."
49. Rci: "Přišla pravda, a nicotnost se již neobjeví ani nevrátí."
50. Rci: "Jestliže jsem zbloudil, tedy jsem zbloudil jen ke škodě své, jestliže však jdu správnou cestou, jest to z vnuknutí Pána mého - a On věru je slyšící i blízký."
51. Kéž bys mohl vidět, jak budou vděční, bez možnosti úniku, až budou uchváceni z místa blízkého!
52. A budou volat: "Uvěřili jsme v něj!" Ale jak by mohli dosáhnout spásy z místa tak dalekého,
53. když v něj již dříve neuvěřili a zabývali se dohady o nepoznatelném z místa dalekého?
54. A vstoupí překážka mezi ně a to, po čem touží, jak učiněno bylo již dříve s jim podobnými, kteří zmítáni byli pochybnostmi hlubokými!