26. Al-Šu‘ará´ - Kurán
- 1. Tá sín mím.
- 2. Toto jsou Písma zřetelného znamení.
- 3. Možná že duše tvá se rmoutí proto, že uvěřit nechtějí,
- 4. však kdybychom chtěli, seslali bychom jim z nebes znamení, před nímž jejich šíje by zůstaly zkrouceny v ponížení.
- 5. A kdykoliv se jim dostalo od Milosrdného nového připomenutí, vždy se jen od něho odvrátili
- 6. a za lež je prohlásili; však dostane se jim zvěsti o tom, čemu se posmívali!
- 7. Což po zemi se nerozhlédli a neviděli, kolika druhům rostlin užitečných jsme na ní vyrůst dali?
- 8. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
- 9. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
- 10. A hle, Pán tvůj Mojžíše zavolal: "Jdi k lidu, jenž křivdu činí,
- 11. k lidu Faraónovu; což nebudou bohabojní?"
- 12. I odpověděl: "Pane, obávám se, že mne ze lži obviní
- 13. a že hruď má stísněna bude a jazyk můj se nerozváže. Pošli pro Áróna raději!
- 14. A oni mají proti mně obvinění a bojím se, že mě zabijí."
- 15. I řekl Bůh: "Nikoliv, půjdete oba s Našimi znameními a My, naslouchajíce, budeme s vámi.
- 16. K Faraónovi jděte a řekněte: My poslové jsme věru Pána lidstva veškerého,
- 17. odešli dítka Izraele s námi!"
- 18. I pravil Faraón: "Což jsme tě jako dítě mezi sebou nevychovali a nezůstals u nás mnohá léta věku svého?
- 19. A přesto jsi provedl skutek svůj, jejž jsi učinil; tys věru jeden z nevděčných!"
- 20. Mojžíš odpověděl: "Spáchal jsem jej v době, kdy byl jsem ještě jedním z bloudících,
- 21. a uprchl jsem před vámi, neb jsem se vás bál. Pán můj mi pak moudrost daroval a jedním ze svých poslů mě učinil.
- 22. A dobrodiní, jež mi předhazuješ, je v tom snad, žes dítka Izraele zotročil?"
- 23. I otázal se Faraón: "A kdo je ten Pán lidstva?"
- 24. Odvětil: "Pán nebes i země a všeho, co mezi nimi je - uvěřit-li dovedete!"
- 25. I pravil Faraón k okolostojícím: "Zdaž slyšíte?"
- 26. Řekl Mojžíš: "Pánem vaším je i vašich dávných předků."
- 27. Pravil: "Váš posel, jenž vyslán byl k vám, je bláznem vskutku!"
- 28. A Mojžíš pokračoval: "Je Pánem východu i západu a toho, co mezi nimi je - můžete to pochopit?"
- 29. I zvolal Faraón: "Uznáš-li jiné božstvo než mne, do vězení tě dám věru hodit!"
- 30. I otázal se Mojžíš: "A což když ti předvedu důkaz zřetelný?"
- 31. Faraón odpověděl: "Předveď jej tedy, jsi-li pravdomluvný!"
- 32. I hodil tedy hůl svou, a hle, hadem zjevným se stala
- 33. a vyňal ruku svou, a hle, bílou přihlížejícím se zdála!
- 34. I řekl Faraón k velmožům svým, kol něho stojícím: "Tohle věru je kouzelník obratný,
- 35. jenž kouzly svými vás chce z vaší země vyhnat. Co rozhodnete?"
- 36. I pravili: "Odkaž jej i bratra jeho na později a do všech měst shromažďovatele vyšli,
- 37. by k tobě se všemi kouzelníky obratnými přišli!"
- 38. A shromážděni byli kouzelníci v den pro schůzku stanovený
- 39. a lidé byli dotázáni: "Chcete se též účastnit shromáždění?
- 40. Snad i my kouzelníky, budou-li vítězní, následovat budeme."
- 41. Když kouzelníci se dostavili, řekli Faraónovi: "A dostaneme odměnu, jestliže vítězství dosáhneme?"
- 42. A odpověděl Faraón: "Zajisté, a tehdy se věru mými přiblíženci stanete."
- 43. I pravil jim Mojžíš: "Hoďte, co hodit chcete!"
- 44. A hodili provazy své a hole své, říkajíce: "Při moci Faraónově, vítězství máme zaručené!"
- 45. Pak hodil Mojžíš hůl svou, a hle, pozřela jejich kousky podvodné.
- 46. Na zem kouzelníci klaníce se padli,
- 47. volajíce: "V Pána lidstva jsme uvěřili,
- 48. v Pána Mojžíšova a Árónova."
- 49. Faraón vykřikl: "Jak to, že jste v něj uvěřili, dříve než jsem vám dovolil? On věru vaším mistrem je, jenž kouzlům vás naučil. Však záhy dám vám poznat! Dám vaše pravé ruce a levé nohy usekat a všechny vás dám ukřižovat!"
- 50. Odpověděli: "Nic nevadí, vždyť my se přece k Pánu svému navrátíme,
- 51. a toužíme jedině, aby nám Pán náš odpustil viny naše, vždyť my k prvním věřícím patříme!"
- 52. A vnukli jsme Mojžíšovi: "Odejdi v noci se služebníky Mými, neb věru budete pronásledováni."
- 53. Faraón pak vyslal svolavatele v města svá,
- 54. aby řekli: "Tamti jsou jen skupina nepočetná
- 55. a na nás vskutku jsou rozhněváni,
- 56. však my množství jsme věru, jež má se na pozoru!"
- 57. A odvedli jsme Faraóna a lid jeho ze zahrad a od pramenů,
- 58. od pokladnic a ze vzácných příbytků;
- 59. a tak stalo se a učinili jsme dítka Izraele toho všeho dědici
- 60. a pronásledovalo je vojsko Faraóna, k východu pochodující.
- 61. Když obě skupiny se spatřily, druhové Mojžíšovi zvolali: "Teď vskutku dostiženi jsme!"
- 62. I pravil Mojžíš: "Však nikoliv, vždyť Pán můj je se mnou a On povede mne!"
- 63. A vnukli jsme Mojžíšovi: "Udeř holí svou do moře!" A rozestoupilo se a část každá podobnou se stala obrovské hoře.
- 64. A dali jsme jim postoupit a pak i těm druhým,
- 65. a zachránili jsme Mojžíše a všechny, kdož byli s ním,
- 66. a pak jsme zničili ty druhé utopením.
- 67. Věru je v tomto znamení; však většina z nich nevěří.
- 68. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
- 69. Vyprávěj jim zvěst o Abrahamovi,
- 70. když pravil otci svému a lidu svému: "Co to uctíváte?"
- 71. Odpověděli: "Modly uctíváme a v oddanosti k nim setrváváme."
- 72. I otázal se jich: "A slyší vás, když je vzýváte?
- 73. Anebo jsou vám k užitku či ke škodě?"
- 74. Odvětili: "To nikoliv, však shledali jsme, že tak činili již otcové naši."
- 75. A pravil Abraham: "Uvažovali jste vůbec o tom, co uctíváte
- 76. vy i dávní předkové vaši?
- 77. To jsou nepřátelé moji a není Boha kromě Pána lidstva,
- 78. jenž stvořil mne a na správnou cestu mne uvádí
- 79. a krmí mne a napájí,
- 80. a když nemocen jsem, mne uzdraví
- 81. a zemřít mi dá a pak mě oživí,
- 82. a přeji si jen, aby mi viny mé odpustil v soudu den poslední."
- 83. Pane, daruj mi moudrost a připoj mě k bezúhonným
- 84. a učiň mě pro pokolení budoucí jazykem pravdomluvným
- 85. a dej, ať jsem jedním z dědiců zahrady slastí,
- 86. a odpusť otci mému, že patřil mezi bloudící,
- 87. a nezahanbi mě v den, kdy vzkříšeni budou,
- 88. v den, kdy nikomu ani majetek, ani synové neprospějí -
- 89. kromě těch, kdož se srdcem upřímným k Bohu přijdou,
- 90. v den, kdy ráj se k bohabojným přiblíží
- 91. a peklo bude předvedeno těm, kdo sváděli,
- 92. a bude jim řečeno:, Kde je to, co jste uctívali
- 93. kromě Boha. Mohou vám anebo sami sobě pomoci??
- 94. A budou do pekla svrženi oni i ti bloudící
- 95. a všechna vojska Iblísova.
- 96. A řeknou tam mezi sebou se hádajíce:
- 97. , Při Bohu, věru jsme ve zjevném bludu byli,
- 98. když naroveň Pána lidstva jsme vás povýšili.
- 99. A svedli nás z cesty jedině hříšníci,
- 100. a nemáme přímluvce žádného
- 101. ani přítele věrného,
- 102. kéž bychom se mohli vrátit, abychom byli věřící!`"
- 103. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
- 104. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
- 105. A také lid Noemův posly za lháře prohlásil,
- 106. když bratr jejich Noe jim říkal: "Což nebudete bohabojní?
- 107. Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
- 108. Boha se bojte a mne poslouchejte!
- 109. Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
- 110. Boha se bojte a mne poslouchejte!"
- 111. I řekli: "Jak máme ti věřit, když následují tě jen ti nejnižší?"
- 112. A Noe odvětil: "Nemám o tom, co dělali, žádné vědění,
- 113. a účtování s nimi jedině Pánu mému přísluší máte-li o tom tušení!
- 114. Já nejsem z těch, kdo věřící odhání,
- 115. já jsem jen varovatel zjevný!"
- 116. A zvolali: "Jestliže nepřestaneš, Noe, doopravdy ukamenován budeš!"
- 117. Řekl: "Pane, lidé moji mě za lháře prohlásili,
- 118. rozhodni tedy mezi mnou a jimi rozhodnutím zřetelným a zachraň mne i ty, kdož se mnou uvěřili!"
- 119. A zachránili jsme jej i ty, kdo byli s nim, v arše s nákladem plným
- 120. a pak jsme utopili ty, kteří zbyli.
- 121. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
- 122. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
- 123. Rovněž ´Ádovci posly za lháře prohlásili,
- 124. když bratr jejich Húd jim říkal: "Což nebudete bohabojní?
- 125. Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
- 126. Boha se bojte a mne poslouchejte!
- 127. Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
- 128. Chcete stále stavět na každé výšině znamení jen tak pro pobavení
- 129. a chcete stále zakládat stavby - hodláte snad být nesmrtelní?
- 130. A když násilí činíte, jste jak tyrani násilní!
- 131. Boha se bojte a mne poslouchejte!
- 132. A bojte se toho, jenž rozmnožil to, co znáte,
- 133. a vaše stáda vám rozhojnil a vaše syny
- 134. a také zahrady a prameny!
- 135. Já pro vás obávám se trestu dne nesmírného!"
- 136. Odpověděli: "Je nám jedno, zda varuješ nás či zda nejsi varovatelem;
- 137. vždyť toto je způsob starých -nic jiného -
- 138. a my potrestáni nebudem!"
- 139. A za lháře ho prohlásili a my jsme je zahubili. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
- 140. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
- 141. A také Thamúdovci posly za lháře prohlásili,
- 142. když bratr jejich Sálih jim říkal: "Což nebudete bohabojní?
- 143. Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
- 144. Boha se bojte a mne poslouchejte!
- 145. Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
- 146. Myslíte, že ponecháni budete v tom, co zde máte, v bezpečí
- 147. mezi prameny a zahradami,
- 148. polnostmi a s visícími trsy palmami
- 149. a že nadále budete vytesávat obydlí v horách domýšlivě?
- 150. Boha se bojte a mne poslouchejte!
- 151. Neposlouchejte přestupníků nařízení,
- 152. kteří na zemi šíří pohoršení a o nápravu se nestarají!"
- 153. Odpověděli: "Ty věru jsi jen jeden z očarovaných
- 154. a nejsi leč smrtelník nám podobný. Předveď nám nějaké znamení, jsi-li z pravdomluvných!"
- 155. I řekl: "Hle, zde je velbloudice, má právo pít v jednom dni a vy máte právo také pít v den určený.
- 156. Nečiňte jí však nic zlého, ať nestihne vás trest dne nesmírného!"
- 157. Přesto však žíly jí přeřezali a již nazítří toho věru litovali,
- 158. neb zachvátil je trest. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
- 159. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
- 160. Též lid Lotův posly za lháře prohlásil,
- 161. když bratr jejich Lot jim říkal: "Což nebudete bohabojní?
- 162. Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný.
- 163. Boha se bojte a mne poslouchejte!
- 164. Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
- 165. Což se chcete jen k mužům z lidstva všeho přibližovat
- 166. a manželky své, jež pro vás Pán váš stvořil, zanedbávat? Ba, vy věru jste lid přestupníků!"
- 167. A zvolali: "Jestliže nepřestaneš, Lote, vyhnán budeš vskutku!"
- 168. I řekl: "Mně se opravdu hnusí vaše počínání.
- 169. Pane, zachraň mne i mou rodinu před následky toho, co činí!"
- 170. A jeho i rodinu jeho celou jsme zachránili
- 171. kromě stařeny jedné, jež byla mezi opozdilými,
- 172. a potom všechny ostatní jsme zničili
- 173. a déšť jsme na ně spustili. Jak hnusný to byl déšť pro ty, jež marně jsme varovali!
- 174. A věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
- 175. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
- 176. A také lidé Houštin posly za lháře prohlásili,
- 177. když jim Šu´ajb říkal: "Což nebudete bohabojní?
- 178. Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
- 179. Boha se bojte a mne poslouchejte!
- 180. Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
- 181. Dávejte míry spravedlivé a nebuďte mezi podvádějícími
- 182. a važte vahami vyrovnanými
- 183. a neubírejte lidem z majetku jejich a nebuďte těmi, kdož na zemi pohoršení rozšiřují!
- 184. Bojte se toho, kdo stvořil vás i pokolení dřívější!"
- 185. Odpověděli: "Tys věru jen očarovaný
- 186. a nejsi leč smrtelník nám podobný, a soudíme věru, žes prolhaný.
- 187. Nech tedy na nás spadnout nebe kus, jsi-li pravdomluvný!"
- 188. I řekl: "Pán můj o tom, co děláte, dobře ví."
- 189. Avšak oni za lháře jej prohlásili a uchvátil je trest dne zamračeného a byl to trest dne nesmírného.
- 190. A věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
- 191. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
- 192. ... A toto je vskutku Pána lidstva seslání,
- 193. a sestoupil duch spolehlivý s ním
- 194. na srdce tvé, bys varovatelem byl jedním.
- 195. A je ve zřetelném jazyce arabském sesláno
- 196. a je věru v Písmech starých obsaženo.
- 197. Což není pro ně znamením, že znají je dítek Izraele učenci?
- 198. A i kdybychom je byli seslali některému cizinci
- 199. a byl by jim je přednášel, ani tehdy by nebyli věřící.
- 200. A takto jím pronikáme do srdcí hříšníků,
- 201. však oni v toto zjevení neuvěří, pokud trest bolestný neuzří,
- 202. jenž přijde k nim, aniž co tušit budou, znenadání.
- 203. A tehdy zvolají: "Což nebude nám dán odklad žádný?"
- 204. Budou si pak ještě přát trestu Našeho uspíšení?
- 205. Což nevidíš, že dáváme-li jim ještě několik let tohoto světa užívání,
- 206. že potom dostaví se to, co jim jsme slibovali,
- 207. a že nebude jim platno nic z toho, co si užívali?
- 208. Žádné město jsme nezahubili, aniž jsme mu varovatele dali
- 209. jako připomenutí, a věru jsme žádnou křivdu nespáchali.
- 210. A nesestoupili s Koránem žádní satani,
- 211. neb jim to nepřísluší a nejsou toho schopni ani,
- 212. vždyť zabráněno jim bylo u nebeského trůnu v naslouchání.
- 213. A spolu s Bohem žádné jiné božstvo nevzývej, abys nebyl z potrestaných,
- 214. a varuj nejbližší své z příbuzných
- 215. a rozprostři křídla svá nad těmi, kdož následují tě z věřících.
- 216. A jestliže tě neuposlechnou, tedy rci: ", Já nejsem za to, co činíte, odpovědný."
- 217. A na mocného a slitovného se spolehni,
- 218. který tě vidí, když k modlitbě se zvedáš
- 219. a jak mezi klanícími se chováš,
- 220. vždyť On slyšící je i vševědoucí.
- 221. Mám vám oznámit, na koho sestupují satani?
- 222. Sestupují na všechny pomlouvače hříšné
- 223. a sdělují jim slyšené, však lháři jsou to ve většině.
- 224. A také básníci jsou bloudícími následováni.
- 225. Což nevidíš, jak v každém údolí zmámeně pobíhají
- 226. a říkají to, co vůbec nekonají?
- 227. Kromě těch, kdo uvěřili a zbožné skutky konali a jména Božího hojně vzpomínali a jimž pomoci se dostalo poté, co jim ukřivděno bylo. A záhy se dozví ti, kdož křivdili, k jakému obratu osudu se obrátí!
