53. An-Nadžm - Kurán
- 1. Při hvězdě padající!
- 2. Váš druh nebloudí, ani nebyl sveden,
- 3. ani nehovoří z vlastního popudu svého.
- 4. Je to vnuknutí pouze, jež bylo mu vnuknuto,
- 5. jemuž naučil jej silný mocí,
- 6. silou vládnoucí; a vzpřímeně se tyčil,
- 7. zatímco na nejvyšším obzoru byl.
- 8. Potom se přiblížil a dolů se spustil,
- 9. až na vzdálenost dvou luků či ještě blíže byl,
- 10. a vnukl svému služebníkovi to, co mu vnukl.
- 11. A srdce jeho mu v tom, co viděl, nelhalo.
- 12. Chcete snad pochybnost vyslovit o tom, co zřel?
- 13. A věru jej viděl již u příležitosti sestoupení jiného
- 14. poblíže lotosového stromu u okraje nejzazšího,
- 15. u něhož je zahrada příbytku věčného.
- 16. A když přikrylo lotosový strom to, co jej krylo,
- 17. oko se neodvrátilo ani nebloudilo,
- 18. a věru spatřil on největší ze znamení Pána svého!
- 19. Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzzá
- 20. a Manát, té třetí, jiné?
- 21. Vy syny byste měli mít a On pouze dcery?
- 22. To vskutku rozdělení by bylo nerovné!
- 23. Ony nejsou nic než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují, ačkoliv se jim již od Pána jejich dostalo správného vedení.
- 24. Což člověk má mít vše, po čem touží?
- 25. Však Bohu poslední i první život patří.
- 26. A vůbec nic nepomůže přímluva andělů, ať sebevíc jich je na nebi, leda tehdy, když k tomu Bůh svolí, a pro toho, koho chtít bude a jehož si oblíbí.
- 27. A vskutku ti, kdož nevěří v život budoucí, anděly ženskými jmény nazývají,
- 28. byť o tom žádné vědění nemají a jen dohady své následují. Však dohady nic proti skutečnosti nezmohou!
- 29. Odvrať se tedy od těch, kdo zády k Našemu připomenutí se obracejí a pouze k tomuto pozemskému životu tíhnou.
- 30. Takový je rozsah jejich vědění! A Pán tvůj ví dobře o tom, kdo z cesty Jeho zbloudil, a zná nejlépe i toho, kdo po ní kráčí.
- 31. Bohu náleží vše na nebesích a na zemi, aby mohl odměnit ty, kdož špatné páchali, a aby odměnil ty, kdož dobré konali, odměnou nejkrásnější,
- 32. ty, kdož těžkých hříchů a nepravostí se varovali a jen drobných prohřešků se dopouštěli. A Pán tvůj věru rozsáhlým odpuštěním vládne a znal vás dobře už tehdy, když vytvořil vás ze země a když jste byli zárodky v lůnech matek svých. Nepovažujte tedy sebe za očištěné! A On nejlépe zná ty, kdo jsou bohabojní.
- 33. Co soudíš o tom, jenž zády se obrací
- 34. a málo jen rozdává a lakotí?
- 35. Má snad vědomost o nepoznatelném, takže je vidí?
- 36. Či nebylo mu sděleno, co obsahují svitky Mojžíše
- 37. a Abrahama, jenž byl věrný?
- 38. Že totiž žádná duše obtížená břímě jiné duše neponese,
- 39. že člověku se jen toho, oč usiloval, dostane,
- 40. že výsledek jeho úsilí bude viděn
- 41. a potom plnou odměnou bude odměněn,
- 42. že u Pána tvého je konečný cíl jen,
- 43. že On rozesmává i rozplakává,
- 44. že On smrt i život dává,
- 45. že On stvořil pohlaví mužské a ženské
- 46. z kapky semene vystříknuté,
- 47. že Jemu přísluší stvoření druhé,
- 48. že On obohacuje a uspokojuje,
- 49. že On je ten, kdo Siria pánem je,
- 50. že On dávným ´Ádovcům zahynout dal
- 51. i Thamúdovcům, a žádného nenechal,
- 52. a před nimi lidu Noemovu, neb to lid velmi nespravedlivý a vzpurný byl,
- 53. a také Vyvrácené město zahubil,
- 54. a pokrylo je to, co je pokrylo.
- 55. A které z dobrodiní Pána svého chceš popírat?
- 56. A toto je varování podobné varováním dřívějších.
- 57. Přiblížila se blížící
- 58. a není kromě Boha nikoho, kdo by ji vyjevil.
- 59. Tento příběh vás snad údivem naplnil,
- 60. že místo abyste plakali, se smějete
- 61. a jen v zábavách dlíte?
- 62. Před Bohem na zem padejte a Jeho uctívejte!
