16. An-Nahl - Kurán
- 1. Rozhodnutí Boží určitě přijde, nesnažte se je tedy uspíšit! Sláva Jemu, jenž vznešenější je než vše, co k Němu přidružují!
- 2. On sesílá anděly s duchem zjevení Svého tomu ze služebníků Svých, komu chce, poroučeje: "Varujte, že není božstva kromě Mne, buďte tedy bohabojní!"
- 3. On nebesa i zemi jako skutečnost stvořil a On vznešenější je než všechno, co k Němu přidružují.
- 4. Člověka z kapky semene stvořil, a hle, on přesto je odpůrce zjevný.
- 5. A stvořil velbloudy, z nichž pro vás jsou oděvy i užitek jiný a z nichž i potravu svou máte,
- 6. a je v nich pro vás krása, když navečer se z pastvy navracíte i když za jitra je vyháníte.
- 7. A nosí náklady vaše do zemí, jichž byste jen s velkou námahou dosáhli - a Pán váš věru dobrotivý je i slitovný.
- 8. A stvořil koně, mezky a osly, abyste na nich jezdili, i jako ozdobu - a On tvoří i věci jiné, o nichž vy nevíte.
- 9. A Bohu patří určení cesty, z níž někteří se odchylují; a kdyby chtěl, cestou správnou by vás vedl všechny.
- 10. On je ten, jenž z nebe vodu seslal, z níž pro vás jsou nápoje a z níž žijí rostliny, na nichž stáda svá pasete.
- 11. A z ní vyrůstá vám obilí, olivovníky, palmy datlové a vinná réva i všechny druhy ovoce. A v tom je věru znamení pro lid přemýšlivý.
- 12. A podmanil vám noc i den, slunce i měsíc a také hvězdy podléhají rozkazu Jeho. A v tom jsou věru znamení pro lid rozumný.
- 13. I v tom, co rozsel pro vás na zemi v druzích rozmanitých, je také znamení pro lid myslící.
- 14. On je ten, jenž podmanil vám moře, abyste z něho mohli maso čerstvé jíst a získávali z něho ozdoby, jež na sebe zavěšujete. A vidíš lodi, jež brázdí vlny jeho, abyste hledali část přízně Jeho - snad budete vděčni!
- 15. A On rozhodil po zemi hory pevně zakotvené, aby se s vámi nekymácela; a také řeky a cesty - snad budete tím správně vedeni -
- 16. a ukazovatele, a podle hvězd jsou též vedeni.
- 17. Což je ten, jenž tvoří, roven tomu, kdo netvoři? Což se nevzpamatujete?
- 18. Kdybyste chtěli spočítat všechnu laskavost Boží, nikdy ji nespočtete - a Bůh věru odpouštějící je i slitovný.
- 19. A Bůh nejlépe zná, co skrýváte i co najevo dáváte.
- 20. Ti však, jež oni místo Boha uctívají, nic nestvořili, ale sami byli stvořeni,
- 21. a mrtví jsou, bez života, a nevědí ani, kdy budou vzkříšeni.
- 22. Božstvem vaším budiž Bůh jediný! Ti, kdož nevěří v život posmrtný, mají srdce plno odmítání a jsou hrdopyšní.
- 23. A není pochyby, že Bůh dobře ví, co skrývají i co najevo dávají, a On věru nemiluje lidi domýšlivé.
- 24. A když jsou otázáni: "Co tedy seslal Pán váš?", odpovídají: "Povídačky starých!"
- 25. Nechť tedy nesou plně svá břemena v den zmrtvýchvstání a část břemene těch, kdož z cesty je nevědomky svedli! Jak hnusné je to, čím se obtížili!
- 26. Také ti, kdož před nimi byli, úklady osnovali, však Bůh zničil budovu jejich v samých základech. A zřítila se na ně střecha shora a dopadl na ně trest z místa, odkud to netušili.
- 27. A potom, v den zmrtvýchvstání, je Bůh zahanbí a zeptá se: "Kde jsou ti Moji společníci, kvůli nimž jste se do sporu dostali?" A řeknou ti, jimž dostalo se vědění: "Ať věru hanba a vše zlé dnes na nevěřící padne,
- 28. na ty, jež andělé k sobě vzali, zatímco oni sami na sobě křivdu páchali!" A pak se vzdají na milost: "Nic zlého jsme neprovedli!" Ba naopak, však Bůh dobře zná, co jste činili.
- 29. Vejděte do bran pekla, nesmrtelní v něm budete! Jak hnusný bude příbytek hrdopyšných!
- 30. A bohabojní budou dotázáni: "Co tedy seslal Pán váš?" I odvětí: "Dobrodiní!" Těm, kdož dobré v životě tomto činili, těm dobré patří, však pobyt na světě onom bude lepší. A jak krásný bude příbytek bohabojných!
- 31. A do zahrad Edenu vejdou, pod nimiž řeky tekou, a tam vše, čeho se jim zachce, mít budou. A takto Bůh bohabojné odměňuje,
- 32. ty, které andělé k sobě vzali, zatímco oni dobré konali; a řeknou jim: "Mír budiž s vámi. V odměnu za to, co jste činili, vejděte do ráje!"
- 33. Což nevěřící očekávají, že přijdou k nim andělé či rozhodnutí Pána tvého? Takto si počínali již ti, kdož před nimi byli - však Bůh jim neukřivdil, leč oni sami na sobě křivdu spáchali.
- 34. A postihly je špatnosti, jichž sami se dopouštěli, a obklopilo je to, čemu se posmívali.
- 35. Říkají ti, kdo k Bohu přidružují: "Kdyby Bůh chtěl, neuctívali bychom my ani naši otcové kromě Něho nic a ani bychom nepokládali za posvátné nic kromě Něho!" A takto si počínali již ti, kdož byli před nimi. Přísluší však poslům něco jiného než zvěstování zřetelné?
- 36. A vyslali jsme již k národu každému posla, aby hlásal: "Boha uctívejte a Tághútovi se vyhýbejte!" A byli mezi nimi někteří, jimž Bůh dal vedení, a byli mezi nimi jiní, jimž usouzeno bylo bloudění. Choďte jen po zemi a popatřte, jaký byl konec těch, kdo pokládali to za lživé!
- 37. Snažíš-li se vést nevěřící cestou správnou, pak věz, že Bůh nevede ty, jimž zbloudit dal - a takoví pomocníka žádného nemají.
- 38. A přísahají při Bohu přísahou svou největší: "Bůh toho, kdo zemřel, nevzkřísí!" Ale on tak učiní podle slibu Svého, jenž se uskuteční - však většina lidi to neví -,
- 39. aby jim objasnil to, o čem se hádali; a aby poznali ti, kdož nevěřili, že lháři byli.
- 40. A když cokoliv si přejeme, Naše slovo jediné, jež řekneme, je: "Budiž!" - a stane se.
- 41. Těm, kdož se vystěhovali kvůli Bohu poté, co ukřivděno jim bylo, těm věru poskytneme přístřeší překrásné na tomto světě a odměnu ještě větší v životě budoucím - kéž by to jen vědět mohli
- 42. ti, kdož neochvějní byli a na Pána svého spoléhali.
- 43. A vyslali jsme před tebou jen muže, jimž dali jsme vnuknutí - a zeptejte se lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li!
- 44. Vyslali jsme je s důkazy jasnými a písmy; a nyní jsme tobě seslali připomenutí, abys lidem objasnil to, co jim bylo (dříve) sesláno - snad budou uvažovat!
- 45. Zdaž jisti jsou si ti, kdož osnovali zlé, že Bůh je nedá pohltit zemí anebo že k nim nepřikvačí trest z místa, odkud to netuší,
- 46. či nezasáhne je v činnosti jejich proměnlivé, aniž tomu budou moci zabránit,
- 47. anebo je neuchvátí ve stavu strachu hrozného? Pán váš však věru shovívavý je a slitovný.
- 48. Což neviděli, že věc každá, již Bůh stvořil, stín svůj napravo i nalevo sklání, Boha uctívajíc v pokornosti?
- 49. A Bohu se klaní vše, co na nebesích je i na zemi, zvíře každé i andělé pýchy prostí.
- 50. Pána svého se obávají, jenž nad nimi dlí, a to, co poručeno je jim, vykonávají.
- 51. I pravil Bůh: "Neberte si božstva dvě, vždyť jen Božstvo jediné je - Já, a Mne se obávejte!"
- 52. Jemu náleží vše, co na nebesích i na zemi je, a Jemu patří i uctívání nezbytné. Zdaž jiného než Boha bát se budete?
- 53. Není dobrodiní žádného, aby od Boha nepřicházelo; když neštěstí vás postihne, tu horlivě Jej vzýváte,
- 54. však když pak On neštěstí od vás vzdálí, hle, část z vás k Pánu svému jiné přidružuje
- 55. z nevděčnosti za to, co jsme jim uštědřili. Užívejte si tedy, však záhy seznáte!
- 56. A dávají božstvům, o nichž ničeho nevědí, podíl z toho, co jsme jim uštědřili. Při Bohu, věru dotázáni budete na to, co jste si vymyslili!
- 57. A dávají Bohu - sláva Jemu - dcery, zatímco sami mají to, po čem toužili.
- 58. Když však je někomu z nich oznámeno narození dcery, tu zachmuří se černě jeho tvář a je naplněn zlostí,
- 59. skrývá se před lidmi pro hanbu toho, co bylo mu oznámeno, a neví, zda pro potupu svou si dítě ponechat má, či zakopat je do země. Což nejsou hnusná jejich rozhodnutí?
- 60. Ti, kdož nevěří v život budoucí, představují příklad nejhorší, zatímco Bůh představuje příklad nejvznešenější - a On věru mocný je i moudrý.
- 61. Kdyby Bůh trestal lidi za nespravedlnost jejich, nezůstal by na zemi tvor živý, avšak On dává jim odklad do lhůty stanovené; a až vyprší lhůta jejich, nezadrží ji ni o hodinu ani ji neuspíší.
- 62. Oni přidávají Bohu to, čím sami opovrhují, a jazyky jejich lež hlásají, když prohlašují, že dostane se jim překrásné odměny; však pochyby není, že údělem jejich oheň bude pekelný a že budou opuštěni.
- 63. Při Bohu, již před tebou jsme vyslali k národům posly své, však satan jim zkrášlil jejich počínání a přítelem jejich je nyní; a pro ně určen je trest bolestný.
- 64. A seslali jsme ti Písmo jedině proto, abys jim vysvětlil to, o čem se hádají, a aby bylo správným vedením i milosrdenstvím pro lid věřící.
- 65. Bůh sesílá z nebe vodu a oživuje jí zemi poté, co zemřela - a věru je v tom znamení pro lid slyšící.
- 66. A je pro vás též v dobytku vašem poučení: napájíme vás tím, co je v břichách jejich - něčím, co je mezi odpadem a krví - mlékem čistým, jež požitkem je pro pijící.
- 67. A z plodů datlovníku a z hroznů opojný nápoj získáváte i stravu výtečnou a také v tom je znamení pro lid rozumný.
- 68. Pán tvůj pak vnukl včelám: "Zřiďte si příbytky své v horách, ve stromech i v tom, co lidé si postaví!
- 69. Potom požívejte z plodů všech a kráčejte po cestě Pána svého pokojně!" A z útrob jejich pak vychází nápoj barev rozličných, v němž lék jest pro lidi. A to věru je znamení pro lid přemýšlivý.
- 70. Bůh vás stvořil a posléze vás k sobě povolá. A jsou mezi vámi někteří, kdo věku sešlosti dosáhnou a nic z toho znát nebudou, co již věděli. A Bůh věru je vševědoucí, všemohoucí.
- 71. Bůh dal jedněm z vás přednost před druhými v podílu na živobytí; avšak ti, jimž přednost byla dána, nedávají z podílu svého těm, jimž pravice jejich vládne, aby si tak byli rovni. Což popírat chtějí dobrodiní Boží?
- 72. Bůh dal vám manželky mezi vámi zrozené a učinil vám z manželek vašich syny a vnuky a uštědřil vám všemožné věci výtečné. Což věřit budou v božstva falešná, jsouce tak za dobrodiní Boží nevděční?
- 73. A uctívají místo Boha něco, co jim nic neuštědřuje ani z nebes ani ze země, ba ani toho schopno není.
- 74. Nečiňte tedy srovnání žádná o Bohu, vždyť Bůh zajisté dobře zná, zatímco z vás nikdo nic neví!
- 75. A Bůh uvádí podobenství o otroku závislém, jenž sám nemůže nic, a o člověku svobodném, jemuž jsme uštědřili příděl překrásný obživy, z něhož on tajně i veřejně rozdává. Jsou si ti dva rovni? Chvála Bohu nikoliv, však většina z nevěřících nic nezná.
- 76. Bůh uvádí též podobenství o dvou mužích, z nichž jeden je němý a ničeho schopen není, pánu svému je přítěží, a kamkoliv poslán je, nikdy s dobrým se nevrátí. Je člověk takový roven tomu, kdo spravedlnost přikazuje a po stezce přímé kráčí?
- 77. Bohu náleží nepoznatelné na nebesích i na zemi; a příchod Hodiny bude jak oka mžiknutí či ještě kratší - vždyť Bůh mocen všech je věcí!
- 78. Bůh vás vyvedl z útrob matek vašich, aniž jste měli nějaké vědění, a pak vám sluch, zrak i srdce dal - snad budete vděční.
- 79. Což neviděli ptáky podrobené Pánu v prostoru nebeském, kde nikdo je nepodpírá kromě Boha? Věru jsou v tom znamení pro lid věřící!
- 80. Bůh učinil vám vaše domy obydlím a opatřil vám z kůží dobytka stany, jež lehce přenášíte v den, kdy zdviháte se k odchodu, i v den, kdy se usazujete, a dal vám v jejich vlně, srsti i kožišině vybavení a dočasné užívání.
- 81. A z toho, co stvořil, opatřil vám Bůh stín a dal vám v horách útočiště a dal vám oděvy, jež chrání vás před horkem, a dal vám oděvy, jež chrání vás před zraněním. A takto vůči vám dovršil Své dobrodiní - snad budete do vůle Jeho odevzdáni.
- 82. Jestliže se oni zády k tobě obrátí, pak úkolem tvým je pouze zřetelné oznámení.
- 83. Ačkoliv znají dobrodiní Boží, přece je popírají a většina z nich jsou nevděčníci.
- 84. V den, kdy vzkřísíme z každého národa svědka, nebude dovoleno promluvit těm, kdož nevěřící byli, a nebude jim dáno odpuštění,
- 85. a tehdy spatří ti, kdož byli nespravedliví, trest svůj a nebude jim v něm ulehčeno a nebude jim povolen odklad žádný.
- 86. A až ti, kdož přidružovali, uvidí ty, jež k Bohu přidružovali, zvolají: "Pane náš, toto jsou ti, které jsme k Tobě přidružovali a místo Tebe jsme vzývali!" A vmetou jim tito v tvář slova: "Vy věru jste lháři!"
- 87. A tehdy se vydají nevěřící na milost Bohu a ztratí se od nich to, co si lživě vymyslili.
- 88. Těm, kdož nevěřící byli a od cesty Boží odvraceli, těm k trestu trest přidáme za to, že pohoršení šířili.
- 89. V den, kdy vzkřísíme z každého národa svědka z něho vzešlého, předvedeme tě jako svědka proti nim. A seslali jsme ti Písmo, jež objasněním je všeho, vedením, milosrdenstvím i zvěstí radostnou pro ty, kdož do vůle Boží se odevzdali.
- 90. Bůh zajisté přikazuje spravedlnost, dobré skutky i štědrost vůči příbuzným a zakazuje necudnost, zavrženíhodné skutky a vzdornost a varuje vás - snad toho pamětliví budete.
- 91. Dodržujte věrně úmluvu Boží, když jste ji jednou uzavřeli, a nenarušujte přísahy, když jste je potvrdili a Boha si jako jejich ručitele vzali - vždyť Bůh dobře ví, co děláte.
- 92. Nebuďte jako žena ona, jež rozpletla přadeno své poté, co s námahou je upředla, a nečiňte přísahy s úmyslem je vzájemně porušit, jestliže jedna skupina z vás je početnější druhé. Bůh vás tímto jen zkouší a věru vám vysvětlí v den zmrtvýchvstání vše, o čem ve sporu jste.
- 93. Kdyby Bůh chtěl, byl by vás národem jediným učinil; avšak On dává zbloudit, komu chce, a uvádí na správnou cestu, koho chce; a na skutky své zajisté tázáni budete.
- 94. Nečiníte přísahy své s úmyslem je vzájemně porušit, aby vám neuklouzla noha vaše poté, co pevně stála, abyste neokusili zlého za to, že jiné jste z cesty Boží odvraceli, a abyste se trestu nesmírného nedočkali.
- 95. Neprodávejte úmluvu Boží za cenu nízkou, vždyť věru to, co u Boha máte, je pro vás lepší - vědoucí jste-li!
- 96. Cokoliv nyní u vás je, pomine, však cokoliv u Boha je, věčně zůstane. A My věru odměníme ty, kdož trpěliví byli, podle toho nejlepšího, co vykonali.
- 97. Kdokoliv zbožné skutky koná, ať muž či žena, a je věřící, toho vzkřísíme k životu překrásnému a věru je odměníme odměnou podle toho nejlepšího, co učinili.
- 98. Když Korán přednášíš, hledej u Boha útočiště před satanem prokletým,
- 99. jenž věru nemá pravomoc žádnou nad těmi, kdož uvěřili a spoléhají na Pána svého,
- 100. nýbrž má moc jen nad těmi, kdo za ochránce si jej vzali a kdo modloslužebníky jsou zásluhou jeho.
- 101. A když zaměníme jeden verš veršem jiným - a Bůh nejlépe zná to, co sesílá - říkají: "Ty si to vymýšlíš!" Však většina z nich nic neví!
- 102. Odpověz: "Duch svatý je přinesl dolů od Pána tvého s pravdou, aby utvrdilo ve víře ty, kdož uvěřili, a aby bylo vedením i zvěstí radostnou pro ty, kdož odevzdali se do vůle Boží."
- 103. Víme dobře, že nevěřící hovoří: "Vždyť jej to učí smrtelník nějaký!" Však jazyk toho, na nějž narážku činí, je cizí, zatímco tento Korán je v jasném jazyce arabském.
- 104. Zajisté ty, kdož ve znamení Boží nevěří, Bůh cestou přímou nepovede a bolestným postihne je trestem.
- 105. Lži pak vymýšlejí právě ti, kdož ve znamení Boží nevěří, a to jsou věru lháři.
- 106. Na toho, kdo zapře Boha poté, co již uvěřil - kromě toho, kdo byl donucen, zatímco srdce jeho klidné bylo ve víře - a zejména na toho, kdo hruď svou nevíře otevřel, dopadne hněv Boží a pro něj je připraven trest nesmírný,
- 107. a to proto, že milovali život pozemský více než budoucí, a také proto, že Bůh nevede lid, jenž nevěří.
- 108. A to jsou ti, jimž Bůh zapečetil srdce, sluch i zrak, a to jsou ti lhostejní,
- 109. a není pochyby, že na onom světě budou mezi těmi, kdož ztrátu utrpí.
- 110. Pán tvůj však bude k těm, kdož se vystěhovali poté, co útisk zakusili, a poté, co bojovali a neochvějní byli - k těm zajisté bude Pán tvůj po tom všem odpouštějící a slitovný
- 111. v den, kdy duše každá sama sebe přijde hájit a kdy duši každé bude zaplaceno plně podle toho, co učinila, a kdy nebudou ošizeni.
- 112. A Bůh uvádí podobenství o městě, jež bylo bezpečné a spokojené a jemuž se dostávalo obživy v hojnosti ze všech stran, však nevděčné bylo vůči dobrodiní Božímu. A Bůh dal jim okusit oděvu hladu a strachu za to, čeho se dopustili.
- 113. A přišel k nim posel z jejich řad vzešlý, ale oni jej za lháře prohlásili a uchvátil je trest, zatímco nespravedliví byli.
- 114. Pojídejte ze všeho, co Bůh vám uštědřil jako dovolené a výtečné, a buďte vděční za dobrodiní Boží, jestliže je to vskutku On, jehož uctíváte.
- 115. On zakázal vám jedině zdechliny, krev, vepřové maso a to, co někomu jinému než Bohu bylo zasvěceno. Ten však, kdo z donucení tak učiní, aniž po tom toužil či přestupníkem byl - tedy Bůh zajisté je odpouštějící, slitovný.
- 116. Neříkejte tedy to, co jazyky vaše lživě tvrdí: "Toto dovoleno je a toto zakázáno!" vymýšlejíce si tak proti Bohu lež. Věru ti, kdož proti Bohu lži si vymýšlejí, ti nebudou mezi blaženými.
- 117. Jak nepatrné je užívání života tohoto, zatímco čeká je trest bolestný!
- 118. Těm, kdož židovství vyznávají, jsme zakázali to, co jsme ti již dříve sdělili, a neukřivdili jsme jim, leč oni sami sobě ukřivdili.
- 119. Nicméně Pán tvůj k těm, kdož špatného se z neznalosti dopustili, však posléze pokání konali a polepšili se - k těm Pán tvůj po tom všem věru bude odpouštějící, slitovný.
- 120. Abraham věru byl vůdcem Bohu oddaným, hanífem a mezi modloslužebníky nepatřil,
- 121. vděčný byl za dobrodiní Boha, jenž si jej vyvolil a na stezku přímou jej uvedl.
- 122. A darovali jsme mu dobré na tomto světě a on zajisté je na onom světě mezi bezúhonnými.
- 123. A pak jsme ti vnukli: "Následuj náboženství Abrahama, jenž hanífem byl, vždyť on věru mezi modloslužebníky nepatřil!"
- 124. Den sobotní byl ustanoven pouze pro ty, kdož o něm jsou různého mínění. Pán tvůj pak věru rozsoudí mezi nimi v den zmrtvýchvstání to, o čem ve sporu byli.
- 125. Vyzývej k cestě Pána svého moudrostí i kázáním krásným a veď s nimi spor slovy nejlepšími! Pán tvůj zná nejlépe ty, kdož z cesty Jeho zbloudili, a zná dobře i ty, kdož správně jsou vedeni.
- 126. Jestliže trestáte, tedy trestejte podobným způsobem, jako jste byli trestáni. Však jste-li trpělivosti schopni, tedy to lepší je pro trpělivé.
- 127. Buď trpělivý, však trpělivost tvá je možná jen s pomocí Boží! Nermuť se kvůli nim a nebuď stísněn, že úklady strojí,
- 128. vždyť Bůh je věru s těmi, kdož jsou bohabojní, i s těmi, kdož dobré konají.
