78. Al-Naba´ - Kurán
- 1. Nač se vzájemně vyptávají?
- 2. Na zvěst nesmírnou,
- 3. o níž se mezi sebou přou.
- 4. Však pozor, záhy poznají,
- 5. a znovu: však pozor, záhy poznají!
- 6. Což zemi jsme jak lože nerozprostřeli
- 7. a hory jejími podpěrami neučinili?
- 8. A v párech jsme vás stvořili
- 9. a spánek váš učinili přestávkou
- 10. a noc pokrývkou
- 11. a den pro získání obživy jsme vám stanovili
- 12. a nad vámi sedm pevných postavili
- 13. a lampu oslňující tam umístili.
- 14. A z mračen déšť vytlačujících jsme vodu v hojnosti seslali vám,
- 15. abychom z ní dali vyrůst obilí a rostlinám
- 16. i hustě zarostlým zahradám.
- 17. Den rozhodnutí věru přijde v čase určeném;
- 18. v ten den na pozoun bude zatroubeno a v zástupech dostavíte se
- 19. a nebe se otevře a branami stane se
- 20. a hory se do pohybu dají a budou přeludem.
- 21. A peklo bude věru na číhané,
- 22. útulek pro vzpurné,
- 23. a v něm zůstanou věky celé
- 24. a chládku tam neokusí ani nápoje
- 25. kromě vody vroucí a hnijící,
- 26. což odměnou bude odpovídající.
- 27. Vždyť oni v zúčtování nedoufali
- 28. a za výmysl Naše znamení lživě prohlašovali,
- 29. však spočítali jsme věc každou a pořídili záznam.
- 30. "Ochutnejte! Nic než trest dnes nepřidáme vám!"
- 31. Pro bohabojné však je místo blažené,
- 32. zahrady a sady révy vinné,
- 33. dívky s plnými ňadry, věkem s nimi stejné,
- 34. a poháry po okraj naplněné.
- 35. Neuslyší tam plané tlachání ani žádné lhaní,
- 36. odměnou od Pána tvého dar to dobře rozpočtený!
- 37. Od Pána nebes a země a všeho, co mezi nimi je, Milosrdného, svolené k promluvě nedostanou
- 38. V den, kdy duch a andělé stát v řadě budou, nehovoříce - kromě těch, jimž Milosrdný to povolí a kteří jen pravdu pronesou.
- 39. Tento den skutečností je a kdo chce, nechť připraví si k Pánu svému cestu;
- 40. a věru varování jsme vám již dali o blízkém trestu v den, kdy člověk spatří, co rukama svýma předtím učinil, a kdy nevěřící zvolá: "Ach, kéž bych jen prachem byl!"
