32. Al-Sadžda - Kurán

• 1. Alif lám mím!

• 2. Seslání Písma tohoto - o němž pochyby není - od Pána lidstva veškerého pochází;

• 3. oni však říkají: "Sám si to vymyslil!" Ó nikoliv, to pravda je od Pána tvého pocházející, abys varoval lid, k němuž nepřišel před tebou varovatel žádný - snad půjdou po správné cestě.

• 4. Bůh je ten, jenž nebesa a zemi i vše, co je mezi nimi, v šesti dnech stvořil a pak na trůnu Svém se usadil. A nemáte kromě Něho ochránce ani přímluvce žádného. Což se nevzpamatujete?

• 5. On rozkaz z nebe na zem usměrňuje a ten pak k Němu vystoupí v den, jehož délka - podle počítání vašeho - tisíc let činí.

• 6. A tak tomu je - On zná nepoznatelné i všeobecně známé a On mocný je i slitovný;

• 7. ten, jenž udělal překrásně každou věc jím stvořenou a člověka nejdříve z hlíny stvořil,

• 8. pak potomstvo jeho z kapky vody nicotné učinil

• 9. a potom jej vyrovnal a část ducha Svého v něj vdechl; a sluch, zrak i srdce všem vám dal - a přece jak málo jste vděční!

• 10. A říkají: "A až zabloudíme kdesi v zemi, což vskutku budeme novým stvořením vzkříšeni?" A přece jen v setkání s Pánem svým nevěří!

• 11. Rci: "Anděl smrti, jenž vás na starosti má, vás povolá a potom budete k Pánu svému navráceni!"

• 12. Kdybys viděl, jak provinilci klopíce hlavy před Pánem svým volat budou: "Pane náš, viděli jsme a slyšeli jsme; vrať nás na zem a my zbožné skutky konat budeme, neboť nyní jsme o pravdě přesvědčeni."

• 13. Kdybychom chtěli, dali bychom duši každé vedení správné, leč nechť uskuteční se slovo Mé: "Věru naplním peklo lidmi spolu s džiny!"

• 14. Ochutnejte trestu za to, že jste zapomněli na setkání s tímto svým dnem; My také jsme na vás zapomněli, okuste tedy za skutky své trest nesmrtelný!

• 15. Ve znamení Naše pak věří jedině ti, kdož při zmínce o nich na zem padají klaníce se a chválu Pána svého slaví, aniž jsou domýšliví.

• 16. Boky jejich se lůžkům vyhýbají, neboť oni Pána svého z bázně i z touhy vzývají, a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají.

• 17. Žádná duše neví, co z radostí skryto je pro ně odměnou za skutky jejich.

• 18. Cožpak je věřící roven tomu, kdo je hanebník? Ne, ti rovni si nebudou.

• 19. Pro ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, pro ty jsou určeny zahrady útulku jako příbytek za to, co činili,

• 20. však těm, kdož nepravosti páchali, těm oheň bude útočištěm. A kdykoliv budou chtít z něho odejít, budou v něj navráceni a řečeno jim bude: "Ochutnejte trest ohnivý, jejž za vylhaný jste měli!"

• 21. A dáme jim okusit trestu bližšího kromě trestu většího - snad se z bludu svého navrátí.

• 22. Kdo je nespravedlivější než ten, jenž - když připomínána jsou mu znamení Pána jeho - od nich se odvrátí? My věru se provinilým pomstíme.

• 23. Věru jsme již dali Mojžíšovi Písmo - a nebuď na pochybách, že se s Nim setkáš - a stanovili jsme je pro dítka Izraele jako vedení

• 24. a z nich pak učinili jsme vedoucí, aby podle rozkazu Našeho vedli za to, že byli neochvějní a o znameních Našich přesvědčeni.

• 25. Pán tvůj vskutku pak rozsoudí mezi nimi v den zmrtvýchvstání to, o čem se v mínění rozcházejí.

• 26. Což nebylo jim ukázáno, kolik před nimi jsme již zahubili pokolení, okolo jichž příbytků tak často procházejí? A věru jsou v tom znamení - což sluchu tomu nepopřejí?

• 27. Což nepozorují, jak ženeme vodu na zem vyprahlou, takže z ní obilí vzrůstá, jímž živí se jak oni, tak i jejich stáda? Což jasně to nezří?

• 28. A vyptávají se: "Kdy tedy přijde ono rozhodnutí, jste-li pravdomluvní?"

• 29. Odpověz: "V den rozhodnutí nebude nic platna víra těm, kdož nevěřící byli, a nebude jim dán odklad žádný!"

• 30. Odvrať se tedy od nich a vyčkávej! Však také oni čekají.