89. Al-Fadžr - Kurán

• 1. Při úsvitu

• 2. a při nocích deseti

• 3. a při spárovaném a jedinečném

• 4. a při noci, když ubíhá!

• 5. Což není v tom pro člověka rozvážného přísaha?

• 6. Neviděls, co učinil Pán tvůj ´Ádovcům

• 7. Iramu, jenž proslul sloupy svými,

• 8. jimž nic podobného nebylo stvořeno v žádné zemi,

• 9. a kmeni Thamúd, jenž skály v údolí prorážel,

• 10. a Faraónovi, který na kůly narážel,

• 11. a těm, kdož v zemích vzpurní byli

• 12. a pohoršení v nich pak šířili?

• 13. Však Pán tvůj proti nim důtky trestající rozpoutal,

• 14. neb Pán tvůj neustále na číhané stál.

• 15. Co člověka se týče, když Pán jeho jej zkoušce podrobuje a štědrosti a dobrodiním jeho zahrnuje, pak on hovoří: "Pán můj mi poctu prokazuje.

• 16. Když naopak jej zkouší tím, že příděl obživy mu odměřuje, pak on hovoří: "Pán můj mě ponižuje."

• 17. Však pozor! Vždyť vy sirotky nectíte,

• 18. ani k nakrmení nuzných se navzájem nevybízíte

• 19. však dědictví slabých nenasytně pohlcujete

• 20. a jen bohatství v lásce vášnivé máte.

• 21. Však pozor! Až země bude rozdrcena ranou za ranou

• 22. a přijde Pán tvůj i andělé, řada za řadou,

• 23. a až v ten den bude peklo předvedeno, tehdy si člověk připomene - však co bude mu připomínání platno?

• 24. I zvolá: "Kéž bych měl na život budoucí něco předem připraveno!"

• 25. V ten den takovým trestem nebude nikdo potrestán

• 26. a nikdo takovými okovy spoután!

• 27. A ty, duše usmířená,

• 28. vrať se k Pánu svému v zalíbení a spokojená!

• 29. Vstup mezi služebníky mé

• 30. a vejdi do zahrady mé!