79. Al-Názi‘át - Kurán

• 1. Při silou vytrhujících,

• 2. při čile prohánějících,

• 3. při plavně se nesoucích,

• 4. při usilovně se předbíhajících,

• 5. při rozkazy uspořádávajících!

• 6. V den, kdy rozezní se znějící

• 7. a přijde po ní následující,

• 8. v ten den se všechna srdce rozbuší

• 9. a zraky jejich se hanbou zkruší!

• 10. Říkají: "Což vskutku budeme vráceni v stav původní,

• 11. až staneme se kostmi zpráchnivělými?"

• 12. A připojí: "To věru návrat byl by záhubný!"

• 13. A ozve se jen zvuk jediný,

• 14. a hle, octnou se bdící na zemi!

• 15. Zdaž donesla se ti o Mojžíšovi zpráva,

• 16. když Pán jeho naň zavolal v údolí posvátném Tuwá:

• 17. "K Faraónovi se vydej, neb on věru zpupným se projevil,

• 18. a rci mu: "Což se nepatří, aby ses očistil

• 19. a já abych tě dovedl k Pánu tvému a ty se Ho bál?"

• 20. A znamení největší mu ukázal,

• 21. však ten za lež je prohlásil a neposlušný byl,

• 22. pak zády se otočil a pryč pospíšil

• 23. a lidi své si shromáždil a pak prohlásil:

• 24. "Já vaším pánem jsem nejvyšším!"

• 25. A učinil jej Bůh na onom i tomto světě trestem varovným,

• 26. a pro toho, kdo naplněn je bázní, to věru bude poučením!

• 27. Jste obtížnější pro stvoření vy, anebo nebe? On je vystavěl,

• 28. v klenbu je vyzvedl a vhodně vyrovnal,

• 29. temnotou noc jeho zahalil a jasu dennímu z něho vzejít dal

• 30. a zemi posléze rozprostřel,

• 31. a aby voda i pastviny na ní vzešly, způsobil

• 32. a také hory tam zakotvil,

• 33. aby užitek v tom pro vás i vaše stáda byl.

• 34. A až nadejde ten převrat nesmírný

• 35. v den, kdy člověk si vzpomene na všechno své snažení,

• 36. tehdy předvedeno bude peklo tomu, kdo uvidí.

• 37. Ti, kdož vzpurní byli

• 38. a život pozemský si oblíbili,

• 39. těm věru peklo za útulek připravili.

• 40. Však ten, jenž postavení Pána svého se bál a duši svou před vášní spasil,

• 41. ten věru v zahradě rajské svůj bude mít azyl.

• 42. Budou se tě na Hodinu, a kdy má nastat, ptát;

• 43. proč ty máš se vlastně o ní zmiňovat?

• 44. Vždyť Pánu tvému patří lhůta její konečná!

• 45. Ty jen varovatelem jsi toho, jenž obavu z ní má.

• 46. A v den, kdy spatří ji, bude se jim zdát, jako by v hrobech svých víc než večer či jitro nestrávili.