68. Al-Qalam - Kurán

• 1. Nún. Při peru a při tom, co píší,

• 2. díky milosti Pána svého ty blázen žádný nejsi!

• 3. A věru tě očekává odměna neupomínaná,

• 4. vždyť vskutku povaha tvá je vznešená.

• 5. A spatříš ty a také oni spatří,

• 6. kdo z vás je pokušením svedený.

• 7. Pán tvůj nejlépe zná, kdož z cesty jeho zbloudili, a dobře ví i o těch, kdož správně jsou vedeni.

• 8. Neposlouchej ty, kdo za lháře tě prohlásili!

• 9. Rádi by, abys jim lichotil, a pak i oni by ti lichotili.

• 10. Neposlouchej žádného křivopřísežníka hnusného,

• 11. klevetníka s pomluvami obcházejícího,

• 12. dobrému se na odpor stavějícího, nepřítele hříšného,

• 13. násilníka, a k tomu původu pochybného

• 14. - i když je majetný a syny obdařen!

• 15. Když jsou před ním přednášeny naše verše, volá: "Povídačky starých!"

• 16. Však bude námi na rypáku označen!

• 17. A podrobujeme je zkoušce podobné té, jíž podrobili jsme majitele zahrady, kteří přísahali, že půjdou do ní zrána úrodu sklidit,

• 18. však nepronesli: "Bude-li Bůh chtít!"

• 19. A zatímco spali, jedna z metel Pána tvého ji navštívila,

• 20. takže za jitra zahrada jak očesána byla.

• 21. A zrána na sebe volali:

• 22. "Pojďme časně na svá pole, abychom všechno sklidili!"

• 23. A na cestu se vydali a vzájemně si šeptali:

• 24. "Jen aby nám sem dnes žádný nuzák nepřišel!"

• 25. A tak za jitra vyrazili, aby rozhodnutí své vyplnili,

• 26. však vidouce zahradu, vykřikli: "Věru jsme v bludu byli!

• 27. Ba co víc, vždyť nezbylo nám vůbec nic!"

• 28. I pravil nejobezřetnější z nich: "Což neříkal jsem vám, že slávu Boží pronésti jsme měli?"

• 29. A zvolali: "Sláva budiž Pánu našemu, vždyť vskutku jsme nespravedliví byli."

• 30. A vzájemně si výčitky činili

• 31. řkouce: "Běda nám, vpravdě jsme vzpurní byli;

• 32. ale snad Pán náš výměnou za ni nám lepší dá, vždyť my věru po Pánu svém touhu máme!"

• 33. Takový bývá trest na tomto světě, však trest na onom světě ještě větší bude - kéž by si to uvědomili!

• 34. Bohabojní pak u Pána svého v zahradách slastí žíti budou.

• 35. Což učiníme ty, kdož do vůle Boží se odevzdali, stejnými jako hříšníky?

• 36. Co je vám, že tak soudíte?

• 37. Máte snad Písmo, z něhož studujete,

• 38. a je v něm pro vás jen to, co si vyberete?

• 39. Či jste snad s Námi spojeni přísahami platnými do dne zmrtvýchvstání, že dostanete to, co sami rozhodnete?

• 40. Zeptej se jich, kteří z nich jsou toho ručiteli,

• 41. či zda mají společníky? Ať tedy přivedou své společníky - pravdu hovoří-li -

• 42. v den, kdy lýtka budou obnažena a oni výzvu dostanou, aby na zem padli, a schopni toho nebudou.

• 43. A hanba na ně padne a zraky ponížením sklopí: vždyť k padnutí na zem vyzváni byli, když ještě v bezpečí na zemi žili.

• 44. Nech mne s těmi, kdož toto vyprávění za lež prohlásili; postupně zkázu k nim přivedu, aniž místo, odkud přišla, tušit budou.

• 45. Já značný jim dávám odklad, však jistý je můj úklad!

• 46. Či žádáš od nich odměnu a zatímco je dluhy tíží

• 47. anebo znají nepoznatelné z něhož si píší?

• 48. Trpělivě tedy vyčkávej rozsudek Pána svého a nebuď jako onen s rybou, jenž o pomoc volal, když cítil úzkost tísnivou.

• 49. A kdyby ho nebylo dostihlo Pána jeho dobrodiní, na holou zemi býval by byl vyvržen pln zahanbení.

• 50. Však Pán jeho si jej vyvolil a jedním z bezúhonných jej učinil.

• 51. A nevěřící, když připomenutí slyší, div že pohledy tě neproklínají a hovoří: "On džiny je posedlý věru!"

• 52. Však není to než připomenutí lidstvu všemu!