37. As-Sáfát - Kurán

• 1. Při těch, kdo v řadách stoji,

• 2. prudce odrážejí,

• 3. připomenutí přednášejí!

• 4. Věru Bůh váš jediný jest,

• 5. Pán nebes a země a toho, co mezi nimi je, Pán východů!

• 6. Vskutku jsme vyzdobili nejnižší nebe ozdobou hvězd

• 7. a také na ochranu proti každému satanu vzpurnému,

• 8. takže nemohou u rady nejvyšší naslouchat a je po nich házeno ze všech stran,

• 9. aby byli odehnáni; a pro ně trest trvalý je přichystán.

• 10. Zaslechne něco pouze ten, kdo urve porady útržek, a ten plamenem pronikajícím je pronásledován.

• 11. Zeptej se jich, zda jsou tělesně silnější nebo ti, které jsme stvořili My? My stvořili jsme je z hlíny tvrdnoucí.

• 12. Ba věru, ty divíš se, zatímco oni se posmívají,

• 13. a když napomenutí je jim dáno, na ně nepamatují,

• 14. a když znamení spatří, žerty si z něho dělají

• 15. a říkají: "Tohle není leč kouzlo zjevné!

• 16. Cožpak až zemřeme a prachem a kostmi se staneme, vskutku vzkříšeni budeme,

• 17. i naši předkové dávní?"

• 18. Odpověz: "Zajisté, a budete poníženi!"

• 19. A ozve se jen jeden zvuk jediný, a hle, oni prohlédnou

• 20. a řeknou: "Běda nám, toto je den soudný!"

• 21. Ano, toto je den rozhodnutí, jejž za výmysl jste pokládali!

• 22. Shromážděte ty, kdož křivdili, manželky jejich i to, co uctívali

• 23. vedle Boha, a doveďte je na stezku pekelnou,

• 24. pak zastavte je, neb vyslýcháni budou!

• 25. "Co je s vámi, že nepomáháte si navzájem?"

• 26. Naopak, oni se dnes Bohu vzdávají

• 27. a jeden k druhému se obracejí a vyptávají se.

• 28. I řeknou jedni: "Vy věru jste k nám zprava přicházeli!"

• 29. A odvětí jim: "Nikoliv, vy jste nevěřili

• 30. a my nad vámi jsme žádnou pravomoc neměli; naopak, vy lidé svévolní jste byli.

• 31. A uskutečnilo se nad námi slovo Pána našeho a zajisté teď ochutnáme... "

• 32. My jsme vás svedli, však sami jsme bloudili.

• 33. V ten den věru budou v trestu společníky

• 34. a takovým způsobem my jednat budeme s hříšníky,

• 35. kteří, když řečeno jim bylo, že není božstva kromě Boha, zpyšněli

• 36. a řekli: "Kvůli básníku bláznivému bychom božstva svá opustit měli?"

• 37. Naopak, on pravdu přinesl a potvrdil pravdivost poslů dřívějších.

• 38. A vy jistě trest bolestný ochutnáte

• 39. a pouze za to, co spáchali jste, odměnu dostanete

• 40. kromě služebníků Božích upřímných.

• 41. Těm dostane se přídělu známého,

• 42. ovoce v hojnosti a místa čestného,

• 43. v zahradách rajských slastí

• 44. ležet budou proti sobě na lůžkách.

• 45. Kolovat mezi nimi budou číše čirého nápoje

• 46. jasného, jenž rozkoší pro pijící je,

• 47. v něm opojnosti není a nebudou jím zmoženi.

• 48. Vedle nich budou dívky zrak klopící, okaté,

• 49. jako by to perly byly skryté.

• 50. A přiblíží se k sobě navzájem a bude se vyptávat jeden druhého,

• 51. a řekne jeden z nich: "Měl jsem přítele dobrého,

• 52. jenž říkával:, Patříš také mezi ty, kdo za pravdivé prohlašují varování,

• 53. že až zemřeme a staneme se prachem a kostmi, i před soud budeme postaveni?"

• 54. A řekne: "Nechcete se tam vzhůru podívat?"

• 55. A sám vzhůru pohlédne a spatří přítele svého uprostřed pekla stát,

• 56. i zavolá naň: "Při Bohu, málem jsi mne zahubil,

• 57. a kdyby nebylo dobrodiní Pána mého, také bych mezi předvedenými byl!

• 58. Což vskutku již nezemřeme,

• 59. jen touto svou smrtí první, a potrestáni nebudeme?

• 60. To věru je štěstí nesmírné!"

• 61. Nechť k něčemu podobnému se upíná úsilí!

• 62. A co je lepší: toto, anebo strom Zaqqúm jako pohoštění?

• 63. A učinili jsme jej pro nespravedlivé předmětem pokušení,

• 64. a je to strom, jenž vyrůstá z pekla základů,

• 65. a jeho plody jsou jak hlavy satanů

• 66. a věru z nich budou jíst a břicha svá si jimi naplní

• 67. a pak je směsí vody vroucí zapijí

• 68. a posléze se věru do pekla navrátí.

• 69. A předky své nalezli vskutku v bloudění,

• 70. a přece sami po jejich stopách spěchají.

• 71. Již před nimi zbloudila většina národů starých,

• 72. ačkoliv jsme k nim varovatele posílali.

• 73. Pohleď však, jaký byl konec varovaných

• 74. kromě služebníků Božích upřímných!

• 75. O pomoc Nás kdys Noe zavolal a jak výtečně prosby splňujeme

• 76. a před pohromou nesmírnou jsme jej i s rodinou jeho zachránili;

• 77. a učinili jsme jeho potomky jedinými, kdož přežili,

• 78. a u posledních jsme mu požehnali:

• 79. "Mír budiž s Noem mezi vším lidstvem!"

• 80. Takto odměňujeme dobro konající,

• 81. vždyť on byl služebník Náš věřící!

• 82. A potom jsme všechny ostatní utopili.

• 83. K jeho přívržencům také Abraham náležel,

• 84. když k Pánu svému se srdcem čistým přišel

• 85. a otci svému a lidu svému pravil: "Co to uctíváte?

• 86. Což falešná božstva místo Boha si žádáte?

• 87. A co o Pánu lidstva soudíte?"

• 88. A pohled svůj ke hvězdám upřel

• 89. a zvolal: "Věru jsem ochořel!"

• 90. I odvrátili se od něho, záda mu ukazujíce.

• 91. Abraham pak vnikl k božstvům jejich a řekl: "Co že nejíte

• 92. a co je s vámi, že nemluvíte?"

• 93. A vrhl se na ně, zasazuje jim úder pravicí,

• 94. však přiblížili se k němu lidé běžící.

• 95. I otázal se: "Chcete uctívat, co sami jste vytesali,

• 96. zatímco je to Bůh, jenž stvořil vás i to, co jste udělali?"

• 97. I zvolali: "Postavte pro něj hranici a vhoďte jej v oheň hořící!"

• 98. Takto mu chtěli úklad nastrojit, však poníženými jsme je učinili.

• 99. I pravil Abraham: "K Pánu svému půjdu, aby mne správně řídil."

• 100. "Pane, dejž mi syna, jenž patřit bude mezi bezúhonné!"

• 101. A oznámili jsme mu radostnou zvěst o chlapci povahy mírné.

• 102. A když dospěl do věku, kdy s otcem se mohl podílet na úsilí, řekl Abraham: "Synáčku, viděl jsem ve snu, že tě mám obětovat; uvaž a řekni, jaké mínění máš?" I odvětil: "Otče můj, učiň, co ti bylo poručeno; a bude-li Bůh chtít, mne věru neochvějným shledáš."

• 103. A když se oba do vůle Boží odevzdali a on položil ho čelem k zemi,

• 104. zvolali jsme naň: "Abrahame,

• 105. věru jsi již prokázal, že vidění jsi za pravdu měl - a takto ty, kdož dobré činí, odměňujeme -

• 106. vždyť byla to jen zjevná zkouška!"

• 107. A velkou obětí jsme syna jeho vykoupili

• 108. a u posledních jsme mu požehnali:

• 109. "Mír budiž s Abrahamem!"

• 110. Takto odměňujeme dobro konající,

• 111. vždyť on byl služebník Náš věřící!

• 112. A oznámili jsme mu radostnou zvěst o Izákovi, jenž prorok byl, k bezúhonným patřící.

• 113. Pak požehnali jsme jemu i Izákovi; a mezi jejich potomky jsou někteří, kdož dobro konají, však jiní sami na sobě křivdu zjevnou páchají.

• 114. A dobrodiním jsme také Mojžíše a Áróna zahrnuli

• 115. a před pohromou nesmírnou jsme je oba i lid jejich zachránili

• 116. a pomoc jsme jim poskytli, takže vítěznými se stali,

• 117. a Písmo nanejvýš zřetelné jsme jim darovali

• 118. a oba po stezce přímé jsme vedli

• 119. a u posledních jsme jim požehnali:

• 120. "Mír budiž s Mojžíšem a Árónem!"

• 121. Takto odměňujeme dobro konající,

• 122. vždyť oba patří mezi služebníky Naše věřící!

• 123. Také Eliáš byl z vyslanců Božích,

• 124. když k lidu svému pravil: "Což bohabojní nebudete, a

• 125. Baala vzývat chcete a nejlepšího ze stvořitelů opustíte,

• 126. Boha, Pána svého i Pána vašich předků dávných?"

• 127. Však za lháře ho prohlásili, a věru budou předvedeni

• 128. kromě těch, kdož služebníky Božími upřímnými byli.

• 129. A u posledních jsme mu požehnali:

• 130. "Mír budiž s Eliášem!"

• 131. Takto odměňujeme dobro konající,

• 132. vždyť on byl služebník Náš věřící!

• 133. A také Lot byl vskutku mezi Božími vyslanci,

• 134. když jsme jej i rodinu jeho celou zachránili

• 135. kromě stařeny jedné, jež zůstala s opozdilci,

• 136. a potom jsme všechny ostatní zahubili.

• 137. A věru kolem měst jejich za jitra procházíte

• 138. i za noci; což to nepochopíte?

• 139. A rovněž Jonáš jedním z vyslanců Božích byl,

• 140. když na loď naloženou se uchýlil

• 141. a vrhal los a byl tím, jenž ztratil,

• 142. a pohltila jej ryba, zatímco pokárání zasloužil.

• 143. A kdyby nebyl z těch, kdož Boha oslavují,

• 144. byl by jistě v břiše jejím zůstal až do dne vzkříšení.

• 145. A vyvrhli jsme jej chorého na břeh pustý

• 146. a dali jsme nad ním vyrůst keři tykvovému.

• 147. Potom jsme jej ke sto tisícům či více nevěřícím poslali,

• 148. a uvěřili a užívání života jsme jim na čas popřáli.

• 149. Dotaž se jich, proč Pán tvůj má dcery mít, když oni přece mají syny,

• 150. či zda byli svědky toho, že stvořili jsme anděly jako ženy?

• 151. Což není to jen výmysl jejich, když hovoří:

• 152. "Bůh zplodil" - a věru jsou to lháři!

• 153. A že by si místo synů vyvolil dcery?

• 154. Co je s vámi, že máte takové názory?

• 155. Což se nevzpamatujete?

• 156. Anebo snad pravomoc zjevnou k tomu máte?

• 157. Předložte tedy Písmo své, jste-li pravdomluvní!

• 158. A učinili Boha s džiny příbuzným, však džinové dobře již vědí, že sami budou před Pána předvedeni.

• 159. Oč slavnější je Bůh než to, co lživě Mu připisují,

• 160. kromě služebníků Božích upřímných.

• 161. A ani vy, ani to, co uctíváte,

• 162. nikoho proti Bohu vzbouřit nemůžete

• 163. kromě toho, jenž hořet bude v pekle.

• 164. Není mezi námi nikoho, kdo by neměl místo určené,

• 165. my věru pak jsme ti, kdo v řadách stojí,

• 166. a také ti, kdož Pána svého oslavují!

• 167. Nevěřící sice říkají:

• 168. "Kdybychom měli nějaké připomenutí od předků svých dávných,

• 169. věru bychom byli také ze služebníků Božích upřímných!"

• 170. Však přesto v ně nevěří a záhy poznají!

• 171. Slovo Naše již dříve bylo dáno služebníkům Našim poslaným,

• 172. že od Nás pomoc vždy dostanou

• 173. a že vojska Naše pro ně vítězství přinesou.

• 174. Odvrať se od nich na dobu krátkou

• 175. a pozoruj je; však oni také záhy zpozorují!

• 176. Cožpak doopravdy uspíšení trestu Našeho požadují?

• 177. Až pak trest na jejich nádvoří sestoupí, špatné to bude jitro pro ty, kdož byli varováni marně.

• 178. Odvrať se tedy od nich dočasně

• 179. a pozoruj je, však oni také záhy zpozorují!

• 180. Oč slavnější je Pán tvůj, Pán moci veškeré, než to, co mu lživě připisují!

• 181. Mír budiž všem vyslancům Božím

• 182. a chvála Bohu, Pánu lidstva!