17. Al-Isrá - Kurán

• 1. Sláva tomu, jenž za noci přenesl služebníka Svého z Posvátné mešity do mešity nejvzdálenější, jejíž okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá Svá znamení. A On věru slyšící je a jasnozřivý.

• 2. A darovali jsme Mojžíšovi Písmo a učinili jsme je pro dítka Izraele vedením řkouce: "Nevezmete sobě vedle Mne nikoho jiného za ochránce,

• 3. ó potomci těch, jež nesli jsme v arše s Noem, jenž služebníkem byl Naším vděčným!"

• 4. A stanovili jsme v Písmu o dítkách Izraele toto: "Podvakrát naplníte zemi pohoršením a vyniknete velkým povznesením.

• 5. A až dostaví se splnění slibu prvního, vyšleme proti vám služebníky Své strašnou mocí vládnoucí a ti mezi příbytky vaše proniknou; slib ten se věru uskuteční.

• 6. Potom vám opět dáme dosáhnout úspěchu proti nim a rozmnožíme vás v majetcích i v synech a početnějším houfem vás učiníme.

• 7. Konáte-li dobro, sami pro sebe tak činíte, a konáte-li špatné, proti sobě tak činíte. A až se vyplní slib druhý, pošleme na vás služebníky, aby vás poznamenali na tvářích a aby pronikli do chrámu, stejně jako tam vnikli poprvé, a aby zničili vše, čeho se zmocní, úplným zničením.

• 8. Možná že Pán váš se nad vámi slituje, však jestliže opět začnete, začneme i My. A učinili jsme peklo pro nevěřící vězením.

• 9. A věru tento Korán vede k cestě, jež nejpřímější je, a zprávu radostnou věřícím zvěstuje, kteří zbožné skutky konají, že odměna velká určena je pro ně

• 10. a že pro ty, kdož nevěří v život posmrtný, jsme připravili trest bolestný.

• 11. A člověk vyzývá ke zlu, tak jak vyzývá k dobru, vždyť člověk je unáhlený.

• 12. Učinili jsme noc a den dvěma znameními; znamení noci jsme zastřeli, však znamení dne jsme viditelným učinili, abyste mohli získávat v něm z dobrodiní Pána svého a abyste poznali počet roků i času počítání. A každou věc jsme učinili nejvýš srozumitelnou.

• 13. Každému člověku jsme připevnili ptáka osudu jeho na šíji a v den zmrtvýchvstání vyjmeme pak každému knihu jeho a setká se s ní otevřenou.

• 14. "Čti knihu svou! Dnes sám postačíš si proti sobě jako zúčtovatel!"

• 15. Kdo po cestě správné se ubírá, sám pro sebe tak činí, však kdo bloudí, ten jen proti sobě tak činí. A žádná duše nákladem obtěžkaná neponese břímě jiného a nepotrestali jsme nikoho dříve, než byl námi vyslán posel.

• 16. A když si přejeme zahubit město nějaké, poručíme boháčům jeho, aby v něm nepravosti páchali a pak uskuteční se slovo Naše nad ním vyřčené a zahubíme je zničením dokonalým.

• 17. Kolik pokolení jsme již zahubili po Noemovi! Pán tvůj pak hříchů Svých služebníků znalcem je i pozorovatelem dostatečným.

• 18. Těm, kdož po věcech rychle pomíjivých touží, pospíšíme dát v něm to, co chceme, a tomu, komu chceme; však potom pro ně peklo připravíme, aby v něm hořeli v ponížení a v zavržení.

• 19. Kdož však po životě budoucím touží a usilují o něj horlivě, jsouce přitom věřící - vděčně uznáno bude jejich snažení.

• 20. Všem, těm i oněm, My rozmnožíme Pána tvého dary a Pána tvého dary neznají omezení.

• 21. Pohleď, jak jsme dali přednost jedněm před druhými! V životě budoucím věru ještě vyšší hodnosti a větší přednosti jsou!

• 22. A nepřidávej k Bohu božstva jiného, abys nezůstal zahanben a opuštěn.

• 23. Pán tvůj rozhodl, abyste nikoho kromě Něho neuctívali a abyste rodičům dobré prokazovali. A jestliže jeden či oba z nich u tebe zestárnou, neříkej jim "Fuj!" a neodbývej je stroze, nýbrž mluv s nimi slovem laskavým!

• 24. Skloň k nim oběma z milosrdenství křídla pokory a řekni: "Pane můj, smiluj se nad nimi oběma, tak jako oni mě vychovali, když jsem byl malý!".

• 25. Pán váš nejlépe ví, co v duších vašich je a jste-li zbožní, On věru ke kajícníkům je odpouštějící.

• 26. A dávej příbuznému po právu, a také chuďasovi a po cestě Boží jdoucímu, však nerozhazuj rozhazováním,

• 27. vždyť marnotratní jsou bratři satanovi a satan byl vůči Pánu svému nevděčný.

• 28. Jestliže se od nich odvrátíš čekaje na milosrdenství Pána svého, ve které doufáš, potěš je alespoň slovem útěšným!

• 29. A neměj ruku svou přivázanou ke krku svému ani ji nerozevírej příliš široce, abys nebyl pomlouván a neupadl v nouzi.

• 30. Pán tvůj otevřenou rukou uštědřuje obživu anebo ji odměřuje, komu chce, neboť On dobře je zpraven o služebnících Svých a jasně je zří.

• 31. Nezabíjejte děti své z obavy před zchudnutím, vždyť My jim i vám obživu uštědříme. A jejich zabíjení je hříchem velkým.

• 32. A nepřibližujte se k cizoložství, neboť to ohavnost je i špatná cesta.

• 33. A nezabíjejte osoby, jež Bůh zakázal zabíjet, leda podle práva. A byl-li někdo zabit nespravedlivě, dali jsme jeho nejbližšímu pravomoc jej pomstít, nechť však při zabití nepřehání, vždyť zajisté mu bude pomoženo.

• 34. A nepřibližujte se k majetku sirotka, leda způsobem co nejlepším, pokud nedosáhne dospělosti. Dodržujte věrně závazky své, neboť žádáno bude zúčtování o závazku!

• 35. A buďte spravedliví v míře, když odměřujete, a važte vahami přímými - to pro vás je lepší i nejlepší co do výsledku.

• 36. A nenásleduj to, o čem vědění nemáš, vždyť sluch, zrak i srdce budou všechny žádány, aby počet vydaly.

• 37. A nevykračuj si po zemi troufale, vždyť zemi nemůžeš rozpoltit a nedosáhneš výškou svou hor vrcholku.

• 38. To všechno je špatností u Pána tvého a je mu to odporné.

• 39. A toto je část toho, co vnukl ti Pán tvůj z moudrosti Své. A nedávej vedle Boha božstvo jiné, bys nebyl do pekla uvržen, potupen a zatracen!

• 40. Což Pán váš přednostně vás syny vyznamenal, zatímco sám pro sebe si z andělů dcery vzal? Vy věru hovoříte slova nehorázná!

• 41. A vysvětlili jsme to v Koránu tomto, aby se upamatovali, avšak to jen rozmnožilo odpor jejich.

• 42. Rci: "Kdyby byla vedle Něho ještě božstva jiná, jak říkají, věru by usilovala najít k Pánu trůnu cestu.

• 43. Sláva Jemu - a oč vznešenější je On než to, co o něm říkají, povýšením velikým!"

• 44. A pěje slávu Jeho sedm nebes a země i vše, co na nich je. A není věci, jež by chválu Jeho neslavila, avšak vy nevěřící slavení jejich nechápete. On věru mírný je i odpouštějící.

• 45. Když přednášíš Korán, spouštíme mezi tebe a ty, kdož nevěří v život budoucí, závěs zahalující

• 46. a na srdce jejich clony klademe, takže jej nechápou, a hluchotu do jejich uší: A když se v Koránu zmiňuješ o Pána svého jedinosti, zády se obracejí s nechutí.

• 47. My dobře víme, jakým způsobem naslouchají, když k tobě uši natahují a když tajně rozmlouvají a když nespravedliví říkají: "Vy následujete jen člověka očarovaného!"

• 48. Pohleď jen, jaká podobenství o tobě uvádějí, jak bloudí a nalézt cestu nemohou

• 49. a říkají: "Až staneme se kostmi a prachem, budeme vzkříšeni nějakým novým stvořením?"

• 50. Odpověz: "I kdybyste byli kamenem nebo železem

• 51. či jakýmkoliv stvořením, jehož vzkříšení se zdá nemožné hrudím vašim!" A řeknou: "A kdo nás k životu navrátí?" Odpověz: "Ten, jenž stvořil vás poprvé." A budou nad tebou hlavami potřásat a zeptají se: "A kdy to bude?" Odpověz jim: "Možná že je to už blízko!

• 52. V ten den, kdy On vás zavolá a vy odpovíte voláním chvály Jeho, usoudíte, že zůstali jste v hrobech svých jen maličko."

• 53. Řekni služebníkům Mým, aby hovořili jen to, co nejlepší je. A satan věru rozsévá mezi vámi rozkol, vždyť satan člověku je zjevným nepřítelem.

• 54. Pán váš zná vás nejlépe, a zachce-li se Mu, smiluje se nad vámi, a bude-li chtít, potrestá vás. A neposlali jsme tě, abys byl nad nimi dozorcem.

• 55. Pán tvůj zná nejlépe ty, kdož na nebesích jsou i na zemi. A věru jsme posly některé nad druhými vyznamenali a Davidovi jsme žaltář dali.

• 56. Rci: "Jen si vzývejte ty, jež jste si vedle Něho vymyslili! Ti mocí žádnou nevládnou, aby od vás neštěstí odvrátili či je změnili."

• 57. Ti, které vzývají, sami prostředek hledají, jak co nejvíce se přiblížit k Pánu svému, v milost Jeho doufajíce a trestu Jeho se obávajíce, neboť Pána tvého trest je věru obav hodný.

• 58. A nebylo města bezbožného, jež bychom nebyli zahubili či trestem strašným nepotrestali přede dnem zmrtvýchvstání; a takto je to napsáno v Knize původní.

• 59. A zabránilo nám v tom, abychom znamení seslali, leda to, že národy dávné za lež je prohlašovaly. A Thamúdovcům jsme velbloudici jako ukázku znamení dali, však bezbožně s ní nakládali. A My znamení Svá jen pro postrašení sesíláme.

• 60. A hle, pravili jsme ti: "Pán tvůj objímá lidi (ve vševědoucnosti své)!" A učinili jsme vidění, jež jsme ti ukázali, jen pokušením pro lidi a taktéž i strom prokletý v Koránu. My strach jim naháníme, však to jen jejich vzpurnost velkou posiluje.

• 61. A hle, pravili jsme k andělům: "Padněte na zem před Adamem!" I padli všichni kromě Iblíse, jenž řekl: "Mám padnout na zem před tím, jehož jsi z hlíny stvořil?

• 62. Vidíš tohoto, jehož jsi poctil více než mne? Dáš-li mi odklad až do dne zmrtvýchvstání, já věru zkrotím potomstvo jeho všechno kromě několika málo!"

• 63. I řekl Bůh: "Odejdi! A kdo z nich tě bude následovat, tomu peklo bude odměnou bohatou.

• 64. Sváděj tedy hlasem svým ty z nich, které můžeš, a zaútoč na ně jízdou svou i pěchotou, staň se společníkem majetku jejich i dětí a sliby jim čiň, vždyť sliby satanovy jsou jen šalbou pouhou.

• 65. Nad služebníky Mými však pravomoc nebudeš mít žádnou!" Pán tvůj pak stačí jim co ochránce!

• 66. Pán váš je ten, jenž pro vás sune lodi na moři, abyste mohli hledat podíl z dobrodiní Jeho; a On vůči vám je slitovný.

• 67. A když postihne vás pohroma na moři, vzdálí se od vás ti, které vedle Něho vzýváte, když však zachrání vás na pevnině, tu odvrátíte se - vždyť člověk je věru nevděčný.

• 68. Jste si tak jisti, že On s vámi nepotopí okraj souše nebo že na vás nepošle bouři písečnou? Potom už nenajdete pro sebe ochránce jediného.

• 69. Anebo jste si tak jisti, že vás neuvrhne do tohoto nebezpečí podruhé a že na vás nepošle vítr bouřlivý a nezahubí vás za to, že jste byli nevděční? Potom už nenajdete proti Nám pomocníka žádného.

• 70. Věru jsme milostí Svou syny Adamovy poctili a na pevnině i na moři jsme je nosili a obživu jsme jim uštědřili výtečnou a před mnohými z těch, jež jsme stvořili, přednost jsme jim dali významnou.

• 71. Přijde den, kdy zavoláme lidi všechny i s jejich záznamy; a komu bude dána kniha jeho do pravice - ti čísti budou z knihy své a nebudou ani o nitku ošizeni.

• 72. A kdo v tomto životě slepý byl, bude slepý i v onom a ještě více z cesty zbloudí.

• 73. A věru by tě byli nevěřící málem zlákali od toho, co jsme ti vnukli, aby sis o Nás vymyslil něco jiného -a tehdy byli by si tě vzali za přítele svého.

• 74. A kdybychom tě nebyli posílili, byl by ses málem k nim přiklonil, byť i nemnoho...

• 75. Tehdy bychom ti byli dali okusit dvojnásob v životě i dvojnásob ve smrti a nebyl bys našel proti Nám pomocníka žádného.

• 76. A byli by tě málem donutili k opuštění země této, aby tě z ní vyhnali. Avšak zůstali by v ní po odchodu tvém jen nedlouho,

• 77. podle obvyklého osudu těch poslů, jež vyslali jsme již před tebou - vždyť ve zvyklostech Našich nenalezneš odchýlení nijakého.

• 78. Konej modlitbu při sklonku slunce až do setmění nočního a přednášej Korán za jitra, vždyť přednášení jitřní je před svědky konáno.

• 79. A za noci bdi v přednášení z dodatečné horlivosti pro sebe - možná že Pán tvůj tě pošle na místo, jež je chváleno.

• 80. A rci: "Pane, dej mi vstoupit vstoupením spravedlivým a dej mi vyjít vyjitím spravedlivým. A dej mi od Sebe zplnomocnění jako pomoc!"

• 81. A rci: "Přišla pravda a zmizel klam, a věru klam je něčím, co zmizí."

• 82. A sesíláme v Koránu to, co lékem je i milosrdenstvím pro věřící, však nespravedlivým to jen ztrátu zvětšuje.

• 83. Když člověka dobrodiním zahrnujeme, odvrací se a vzdaluje se, když však neštěstí se ho dotkne, tu zoufalý je.

• 84. Rci: "Každý jedná podle způsobu svého a Pán váš dobře ví, kdo nejlépe je veden po cestě Jeho."

• 85. A vyptávat se tě budou na Ducha. Odpověz: "Duch přichází z rozkazu Pána mého a bylo vám dáno z vědění, jen ne mnoho."

• 86. Kdybychom chtěli, věru bychom odnesli to, co jsme ti vnukli, a potom bys nenašel proti Nám ochránce žádného ve věci té,

• 87. leda z milosrdenství Pána svého, jehož přízeň vůči tobě veliká je zajisté.

• 88. Rci: "I kdyby se lidé a džinové spojili, aby něco podobného Koránu tomuto vytvořili, nebyli by schopni přijít s něčím podobným, byť by si vzájemně byli pomocníky."

• 89. A v Koránu tomto jsme vskutku lidem různé druhy podobenství vyložili, avšak většina z nich vše kromě nevíry odmítá

• 90. a říká: "Neuvěříme ti, pokud nedáš vytrysknout před námi ze země prameni

• 91. nebo nebudeš mít zahradu s datlovníky a vinnou révou a nedáš řekám s hojností vody téci mezi nimi

• 92. či dokud nenecháš, jak tvrdíš, spadnout na nás nebe po kusech anebo si nepřivedeš Boha a anděly jako ručitele

• 93. či pokud nebudeš mít dům se zlatými ozdobami anebo sám nevystoupíš na nebe. A neuvěříme ve vystoupení tvé na nebe, pokud nám z něho nesešleš Knihu, již bychom čísti mohli." Odpověz: "Sláva Pánu mému, což nejsem toliko smrtelníkem a poslem?"

• 94. Co brání těmto lidem, aby uvěřili, když se jim dostalo správného vedení, ne-li to, že říkají: "Cožpak by Bůh vyslal smrtelníka jako posla Svého?"

• 95. Odpověz: "Kdyby na zemi andělé byli a v míru po ní chodili, věru bychom k nim seslali z nebe anděla jako posla Svého."

• 96. Rci: "Bůh stačí mi jako svědek mezi mnou a vámi, neboť On o služebnících Svých dobře zpraven je a jasně zří je."

• 97. Ten, koho Bůh vede, dobře je veden, však pro ty, jimž zbloudit dal, nenalezneš ochránce mimo Něho. A v den zmrtvýchvstání je shromáždíme plazící se na tvářích, slepé, němé a hluché; útočištěm jejich pak bude peklo, a kdykoliv uhasínat bude, My přidáme více žáru pro ně.

• 98. Toto odměnou jejich bude za to, že ve znamení Naše nevěřili a říkali: Až staneme se kostmi a prachem, budeme vzkříšeni nějakým novým stvořením?

• 99. Což nevidí, že Bůh, jenž stvořil nebesa a zemi, je schopen stvořit jiné podobné jim? A stanovil jim lhůtu, o níž pochyby není, avšak nespravedliví odmítají vše kromě nevíry.

• 100. Rci: "Kdybyste vlastnili pokladnice milosrdenství Pána mého, věru byste je střežili ze strachu před spotřebováním, neboť člověk je velmi lakomý."

• 101. A kdysi jsme dali Mojžíšovi devět znamení zřetelných. Zeptej se dítek Izraele na to, jak přišel k oněm a Faraón mu řekl: "Mojžíši, já domnívám se, žes očarovaný!"

• 102. Mojžíš odpověděl: "Ty věru víš, že to byl jedině Pán nebes a země, jenž seslal to jako znamení objasňující. A já se domnívám, Faraóne, že ke zkáze jsi odsouzený!"

• 103. A chtěl je Faraón ze země vypudit, avšak utopili jsme jej i ty, kdož byli s ním, všechny

• 104. a řekli jsme poté dítkám Izraele: "Obývejte tuto zem, a až přijde čas slíbený Hodiny poslední, v houfu vás přivedeme!"

• 105. A seslali jsme jej s pravdou a s pravdou také sestoupil. A vyslali jsme tě pouze, abys hlasatelem byl zvěsti radostné a varovatelem.

• 106. A Korán jsme rozdělili, abys jej přednášel lidem pozvolna, a seslali jsme jej sesláním opakovaným.

• 107. Rci: "Věřte v něj, nebo nevěřte - ti, kterým dáno vědění bylo již předtím, ti na tváře své padají sklánějíce se, když přednášen je jim,

• 108. a pronášejí: Sláva Pánu našemu, slib Pána našeho se věru vyplnil!

• 109. A padali na tváře své plačíce, v pokoře vzrůstající."

• 110. Rci: "Vzývejte Boha či vzývejte Milosrdného, a ať již Jej nazýváte jakýmkoliv jménem, Jemu náleží jména nejkrásnější. A při modlitbě své nemluv ani příliš nahlas, ani příliš potichu, nýbrž hledej mezi obojím cestu střední!"

• 111. Rci: "Chvála Bohu, jenž nevzal si pro sebe dítě žádné, jenž nemá společníka ve vládě a nepotřebuje před ponížením ochránce!" A oslavuj velikost Jeho!